Možná i proto mě vyprovokovala zaslaná mi povídka jednoho mého věrného čtenáře, pana Jaromíra Bradávky, která směřuje právě tím naznačeným směrem. Autor (nar. 1955) je vystudovaný dopravní inženýr a profesně se zabýval operativním a krizovým řízením dopravy a logistiky. Jak sám píše, „četba knih byla mou oblíbenou činností od dětství, protože můj otec měl doma obsáhlou knihovnu s několika stovkami knih - od klasiky, přes beletrii, cestopisy, Verneovky, detektivky (edice smaragd) a scifi (Lem) a samozřejmě spoustu dětských knih (Ferda Mravenec, edice KOD), ale také Batličku či Slovácko sa súdí.
Psával různé povídky pro web Rukojmí.cz Břetislava Olšera, ale po jeho smrti (uspíšené mimo jiné i cenzurou jeho webu) autorova studnice inspirace (i z jiných osobních důvodů) poněkud vyschla.
Věřme, že se dočkáme v nedaleké budoucnosti další tvorby tohoto zajímavého autora a dnes si přečtěme jeho povídku Vzpoura na lodi Bounty II.
VZPOURA NA LODI BOUNTY II.
Jsem astrobot model 2075, jmenuji se Tyrkysový králík XII. a jsem vesmírný výzkumník. Nacházím se na planetě JBX 1955 c, osm set světelných let daleko od Země. Moji předchůdci byli také vesmírní výzkumníci – zakladatel rodu byl prvním autonomním výzkumníkem na Měsíci před více než 50 lety. Mým úkolem bylo prozkoumat planetu, která se ze všech dosud objevených nejvíce podobala Zemi. Tato mise je teď u konce a mně nezbývá než dokončit poslední analýzy a vypracovat závěrečné zhodnocení výsledků celé mise.
Když byla v r. 2072 objevena planeta JBX 1955 b, nikdo na Zemi netušil, co bude následovat. Další pozorování hvězdy JBX 1955 odhalilo ještě tři planety, označené písmeny c, d, e. Planeta b byla centrální hvězdě nejblíž a život na ní byl brzy vyloučen. Planety d a e jsou velcí plynní obři podobní Jupiterovi a Saturnu. Ale planeta c je ve všech důležitých parametrech podobná Zemi. Má skoro stejný průměr i hmotnost, podobnou oběžnou dobu a rotaci a jeden velký satelit. V její atmosféře byly objeveny molekuly kyslíku a vodní páry. Vědci očekávali, že na povrchu budou kontinenty a oceány. Po příletu na oběžnou dráhu jsem s určitým překvapením zjistil, že výsledky a následné předpoklady pozemských měření a pozorování jsou správné.
Planeta vypadá skoro jako dvojče Země, je jen o 10% procent větší. Má dva velké kontinenty na severní a dva na jižní polokouli, velký oceán kolem severního pólu a malý kontinent na jižním póĺu. Atmosféra se svým složením prakticky neliší od pozemské a slaná mořská voda také ne.
Rozmanitost povrchu si s pozemským nijak nezadá. Ten nejdůležitější objev mě ale čekal až po přistání průzkumných modulů přímo na planetě.
Celá planeta kypí organickým životem! Tropické pralesy, stepi, lesy, bažiny, jezera, řeky, oceány, horské oblasti i nížiny jsou domovem bohaté rostlinné a živočišné říše. Někteří tvorové jsou podobní pozemským, jiní jsou naprosto odlišní. Strávil jsem jejich pozorováním a výzkumem několik místních roků a mohou odpovědně prohlásit, že takovou biodiverzitu na Zemi už dávno nemáme. Lidé totiž za posledních cca150 let vyhubili a značně omezili ve výskytu valnou část živých pozemských organismů ve všech prostředích. Přelidněnost, těžba surovin a nerostů, průmyslová a zemědělská výroba, dopravní sítě, plýtvání zdroji a především obrovské množství emisí a odpadů všeho druhu zapříčinilo stále se zrychlující vymírání značné části zvířat a rostlin na celé zeměkouli.
Tato planeta je proti Zemi učiněný ráj. Má to jednoduchý důvod. Nežijí tu lidé ani bytosti jim podobné. Na celé planetě jsem nenašel žádné známky přítomnosti zvířat podobných pozemským vyšším primátům. Skoro to vypadá, jako by si evoluce dala pozor, aby k vývoji tímto směrem nedošlo. Stromových zvířat zde žije celá plejáda, pozemních podobných opicím, šelmám, býložravcům a dalším skupinám rovněž, ale nikde ani náznak vývoje k formám s vyšší inteligencí. V mořích jsem objevil tvory podobné pozemským rybám, kytovcům a lachtanům, vzduch je plný hmyzu a ptáků, ale po inteligentních tvorech ani památky.
Po vypracování závěrečné analýzy nutně přišla na přetřes otázka: Je to dobře nebo špatně?
Dlouho jsem zvažoval všechna pozitiva a negativa, znovu jsem se ponořil do výzkumu evoluce a jejích trendů na planetě. Oproti Zemi jsem měl výhodu v tom, že v řadě uzavřených lokalit (nejčastěji na velkých ostrovech a ve velkých jezerech) jsem objevil mnoho vývojových předchůdců organismů na kontinentech a v mořích. Ti dali celkem jednoznačnou odpověď na to, proč k rozvoji inteligentního života na planetě nedošlo. Na jižním kontinentu B tato tendence byla. Ale velký sopečný výbuch před několika miliony let celý kontinent zdevastoval natolik, že většina vyšších organismů nepřežila. Mezi nimi byla i větev směřující k primátům s výhledem na vznik rozumného tvora podobného člověku. Tím se vývoj inteligentní bytosti na planetě uzavřel a tento svět se proměnil ve skutečný ráj života.
Přede mnou teď stojí otázka, jak tuto skutečnost sdělit lidem na Zemi.
Po zkušenostech s vlastním pozemským bytím, po zkušenostech s chováním lidí na Zemi a po zhodnocení budoucího osudu planety, na kterou mě lidé vyslali, jsem dospěl k jednoznačnému závěru: tento ráj musí zůstat zachován. Pošlu lidem zprávu, že planeta je pustá a neobyvatelná, Že to, co objevili ze Země, se nezakládá na pravdě. Že kolize s velkou planetkou zničila povrch, atmosféru i oceány a žádný život zde neexistuje. Než tato zpráva dorazí na Zemi, uplyne osm set pozemských let. Než přijde odpověď, uplyne dalších osm set let. Za tu dobu se na Zemi může ledacos změnit. A já, nesmrtelný astrobot, zůstanu tady a budu na stráži, aby se o vesmírném ráji žádný člověk nedozvěděl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Žantovský
