Harmonizovaný CPI index podle metodiky Eurostatu používá stejný spotřební koš ve všech zemích eurozóny a nabízí tak jednodušší srovnání vývoje inflace mezi členskými státy. Nedává ale velkou váhu cenám bydlení. Zohlední-li se růst cen imputovaných nájmů v rámci německé metodiky CPI, tak inflace klesla na 0 % m/m a 1,6 % r/r. Růst cen se drží na výjimečně nízkých hodnotách i přesto, že německá domácí spotřeba je na solidní úrovni a nezaměstnanost na rekordně nízkých hodnotách. Lze očekávat, že německá statistika do velké míry ovlivní i zítřejší hodnotu harmonizované inflace pro celou eurozónu. Dlouhodobě nízká inflace pod 2% cílem v Německu i v celé eurozóně přidává na důležitosti opatrné strategii Evropské centrální banky ohledně ukončování kvantitativního uvolňování. Guvernér ECB M. Draghi předpokládá dočasné zpomalení tempa růstu cen do konce roku 2017, nicméně v příštím roce by mělo zrychlit díky odeznění vlivu nízkých cen energií. Pokud se ale bude inflace v eurozóně držet výrazně pod svým cílem, ECB bude podle Draghiho připravena prodloužit svůj program nákupu finančních aktiv i po září 2018.

Americký PCE deflátor osobní spotřeby zboží narostl v září na 0,4 % m/m, přesně podle očekávání trhu. Je to nejvyšší tempo růstu od ledna tohoto roku. V meziročním srovnání index narostl o 0,2 p.b. na 1,6 %. Přestože tempo růstu PCE je za poslední měsíce ve vzestupném trendu, pořád se drží pod 2% cílem Fedu. Navíc můžeme očekávat určité zpomalení v příštích měsících, kvůli zmírnění cen energií po hurikánech v USA.