Jakub Petruška: Hotovost bojuje o přežití

08.02.2017 15:48 | Zprávy

Žijeme v rychlé době plné neustálých změn, které ovlivňují vývoj po celém světě. Kromě onoho zrychlování životního stylu a různých zvratů na ekonomickém i politickém poli je patrný ještě jeden trend – narůstající boj proti hotovosti. Po celé planetě je vedena válka s jediným cílem – aby hotovost postupně vymizela z našeho každodenního života a veškeré transakce se prováděly bezhotovostní formou.

Jakub Petruška: Hotovost bojuje o přežití
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Iniciátorem této „války“ jsou jednotlivé vlády a centrální banky. Ty se hotovost v oběhu snaží eliminovat proto, aby měly co největší dohled nad všemi typy transakcí. Tato kontrola necílí jen na podvratné živly, teroristické sítě či černou a šedou ekonomiku, cílí na všechny. Tedy i na běžné lidi, kteří hotovost vlastní a denně využívají, čímž se v podstatě dostávají mezi dvě zainteresované strany – zmíněný establishement a podsvětí. Eliminace fyzické hotovosti může mít negativní dopad na ekonomiku a na sociální svobody obyčejných lidí a může vést k rostoucímu napětí a nepokojům.

V listopadu 2016 vyhlásila indická vláda boj s finanční hotovostí, který má za úkol pomoci potírat daňové úniky, šedou ekonomiku, korupci, terorismus a podobně. Ze dne na den došlo k tomu, že se bankovky s hodnotou 500 a 1000 rupií staly bezcennými. Toto opatření vyvolalo po celé zemi chaos, potyčky a fronty lidí u bankomatů. V druhé nejlidnatější zemi na světě probíhají z 80 až 90 procent platební transakce v hotovosti a přístup k bankovním účtům má jen část populace. Je tedy logické, že tento tah vyvolal takové nepokoje.

Není to ale jen Indie, která se vrhla do boje proti hotovosti, ale také např. Jižní Korea, která chce postupně vymýtit fyzické peníze a vytvořit bezhotovostní národ. První odstranění hotovosti, které by se mělo týkat kovových mincí, je zde plánováno na rok 2020.

Nemusíme ale chodit až tak daleko. O zrušení hotovosti se rovněž hovoří v různých evropských zemích, především v těch severských. Nejblíže k vytvoření bezhotovostní společnosti je Švédsko, kde je téměř 100 % veškerých maloobchodních tržeb realizováno elektronicky. Podobným směrem se vydalo také Dánsko, které má v plánu eliminovat hotovost do roku 2030.

Vypadá to, že se postupně dostáváme do éry, kdy se hotovostní platební styk vytrácí a je nahrazován bezhotovostním, který je založen na internetovém bankovnictví, chytrých telefonech, platebních technologiích, šifrování atd. V roce 2015 proběhlo po celém světě cca 426 miliard bezhotovostních transakcí. V roce 2010 to bylo cca 285 miliard. Za pět let tak narostl bezhotovostní styk o téměř 50 % a počet transakcí se samozřejmě stále zvyšuje.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

ekonomika , finance , názory , peníze , Petruška

autor: PV

Ing. Jan Bartošek byl položen dotaz

jmenování premiéra

Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: BRICS, výsledky a výzvy

12:17 Jan Campbell: BRICS, výsledky a výzvy

Předpokládám, že většina čtenářů ví, že BRICS je akronym pro označení uskupení původně čtyř zemí, Br…