16 miliard liber, to je v přepočtu téměř 560 miliard korun, zaplatí britští daňoví poplatníci za projekt, zvaný Hinckley Point. Dva nové jaderné reaktory s celkovou kapacitou 3,3 gigawattů mají jít do provozu v roce 2023 s garancí životnosti 60 let. Postavit je má francouzská státní firma EDF, jíž se britská vláda zaručí za veškeré půjčky na výstavbu elektrárny a také za dvojnásobnou výkupní cenu elektřiny oproti ceně tržní po dobu 35 let.
Rozhodnutí Evropské komise je překvapivé hned ze dvou důvodů. Za prvé padlo těsně před zformováním komise nové, kdy dosluhující komisaři mají již jen udržovací mandát a důležitá strategická rozhodnutí by měli přenechat svým nástupcům. Za druhé ruší dosavadní úzus, že státní podpora náleží jen novým energetickým zdrojům a jen do té doby, než si na sebe dokáží samy v tržním prostředí vydělat.
Zdůvodnění Evropské komise, že Británie provedla na její žádost výrazné změny ve financování projektu, moc věrohodně nepůsobí. Základní parametry projektu jsou totiž známé už několik měsíců a nijak významně se nezměnily. Garantovaná cena 110 eur za megawatthodinu, každoročně navyšovaná o inflaci, učiní z nové jaderné elektrárny vůbec nejdražší zdroj na britských ostrovech.
Pro srovnání: garance výkupní ceny ze solárních elektráren je v Británii 70 eur za megawatthodinu. Na ekonomickou nevýhodnost nové jaderné elektrárny už v Británii poukázalo několik studií. Například podle společnosti Liberum Capital bude Hinckley Point jednou z nejdražších elektráren světa, které cenou předčí jen megalomanské přehrady v Číně.
Za stejné peníze by prý bylo možné na ostrovech postavit paroplynové elektrárny s devítinásobně vyšším výkonem. Jediný, kdo na jaderné elektrárně vydělá, prý bude koncern EDF, který svému majiteli, tedy francouzskému státu, vyplatí za 35 let dividendy ve výši 80 miliard eur. Zaplatí je britský daňový poplatník.
Vláda v Londýně argumentuje tím, že chce do roku 2050 uzavřít všechny energetické zdroje, produkující CO2, takže vedle obnovitelných zdrojů jí už zbývá jen jádro. Je pravda, že v rozvoji obnovitelných zdrojů jde země rychle dopředu, např. výkon solárních elektráren, instalovaných v letošním prvním pololetí, činil víc než jeden gigawatt.
Jak nedávno propočetla Mezinárodní energetická agentura, do roku 2050 může Evropa, včetně Velké Británie, plně pokrývat své energetické potřeby z obnovitelných zdrojů. Jen výkon solárních elektráren má díky poklesu nákladů a rozvoji nových technologií třicetinásobný potenciál růstu. Skutečné důvody, proč chce Velká Británie zároveň sázet i na jádro, tak zůstávají záhadou. S ekonomikou však nemají nic společného.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
-635023141272976493.jpg&id=11214)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
