Jakub Šiška: Z větru může Česko pokrýt až třetinu spotřeby elektřiny

12.04.2015 10:00

Větrné elektrárny u nás vyrábějí pouze 0,7% celkové produkce elektřiny a jejich výstavba se prakticky zastavila. Důvodem je jednak neexistence státní podpory tohoto zdroje energie a jednak odpor krajů, z nichž některé se rozhodly bránit stavbě větrníků za každou cenu.

Jakub Šiška: Z větru může Česko pokrýt až třetinu spotřeby elektřiny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Větrné elektrárny

To je v ostrém kontrastu se skutečností, že větrné elektrárny představovaly loni v Evropě téměř polovinu kapacit všech nově instalovaných zdrojů a výrazně předstihly svého hlavního obnovitelného rivala – fotovoltaiku.

Důvod je jednoduchý: větrné elektrárny na pevnině jsou nejlevnější technologií s největším potenciálem.

Jedním z argumentů proti využití větru u nás bývá tvrzení, že v Česku málo fouká. To ovšem zpochybnilo v minulosti už několik studií. Ta nejnovější, zpracovaná Komorou obnovitelných zdrojů a Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd, však porovnává reálné možnosti využití větru s tím, kolik to bude stát.

Závěr je jednoznačný: do roku 2050 může vítr vyrobit stejné množství elektřiny, jako dva vládou plánované jaderné bloky po 1200 MW – ovšem 6x levněji.

Zatímco větrnou energetiku bude podle zahraničních prognóz potřeba podporovat ještě asi šest až devět let, elektřina z jaderných elektráren je stále dražší a obrat není v dohledu.

Za pozornost stojí i předpoklad, že rozvoj větrné energetiky může Česku přinést vytvoření až 23 tisíc pracovních míst. Jak ukazují příklady z Německa, Dánska, Itálie a dalších zemí, výroba turbín je velkým impulsem pro domácí průmyslové podniky a technologické inovace.

Ve světě se už testují např. větrné elektrárny pro výškové stavby ve městech nebo hybridní solárně-větrné elektrárny pro rodinné domy. Před nedávnem byla dokonce instalována speciálně vyvinutá větrná turbína na pařížské Eiffelovce. 

Má-li se ovšem Česko touto cestou vydat, musí vláda zásadně otočit kormidlem. Nelze rozvíjet decentralizovanou obnovitelnou energetiku a zároveň koncentrovat třetinu výrobních kapacit elektřiny do dvou jaderných bloků, jak to plánuje připravovaná energetická koncepce.

Korekci zasluhuje i chystaný zákon o podporovaných zdrojích, kde vítr zcela chybí, zatímco se navrhuje podpora pro mnohem dražší biomasu.

V neposlední řadě bude záležet i na tom, zda se podaří získat pro rozvoj větrné energetiky občanský konsensus. Ani zde přitom nejde o nepřekonatelnou překážku.

Jak ukazuje aktuální průzkum agentury Focus, dvě třetiny Čechů chce energetiku založenou na úsporách a obnovitelných zdrojích. Třeba bude jednou stejný poměr hlasů i ve vládě. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.