Jan A. Mařenka: Co bomba v rukou strýčka Kima, kterého stvořil stýček Sam?

20.09.2016 11:52 | Zprávy
autor: PV

Jan A. Mařenka sleduje hříčky strýčka Kima s jadernými zbraněmi a napadá ho, že nejen Severní, ale i Jižní Korea se nakonec stane součástí Číny – pokud do toho nezasáhne strýček Pan, až odejde z OSN.

Jan A. Mařenka: Co bomba v rukou strýčka Kima, kterého stvořil stýček Sam?
Foto: ABC.news
Popisek: Severokorejský vůdce Kim Čong-un

V noci na neděli vybuchla v New Yorku na Manhattanu bomba. Další se podařilo zneškodnit, aniž vybuchla, a ještě další v nedalekém New Jersey pro změnu nikoho ani nezranila. Normálka. O terorismus asi nešlo, tvrdí představitelé města. Jak se asi pozná bomba ne-teroristy? Nejspíš se dozvíme, že za tím stál nějaký "pomatenec".

Teroristé přece už nejsou. Zvláště ne teď, v předvolební kampani "sluníčkářky" Clintonové. Jsou jen nešťastní "běženci", jimž je nutno pomáhat a zvát si je domů na večeři. Jen kdyby pokud možno prošli detekčním rámem, které si brzy začneme montovat do vstupních dveří. Jenže ona je tu ještě jedna bomba, která dost možná bouchne - a může smést třeba i Washington - na kterou jsou všechny rámy krátké.

Hrátky strýčka Kima

Jižní Korea zdokonaluje mobilní telefony, Severní Korea atomovou bombu. A oba se v tom snaží být dobří. Poslední test, který nechal provést Kim Čong-un, měl dosud nevídaný potenciál. Kalibr bomby byl podobný, jako měla ta svržená na japonskou Hirošimu – která je shodou okolností na dostřel.

Šlo již o pátý test, přičemž každá další bomba je ničivější, než ta předchozí. Jde vlastně o jakousi formu dialogu, protože na nic jiného než na atomový výbuch už Západ neslyší.

"Doufal jsem, že OSN projeví větší fantazii, než že přitvrdí již tak tvrdé sankce," řekl Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí. Nic není dost tvrdé, aby to nemohlo být ještě tvrdší.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Zuzana Majerová byl položen dotaz

Mandát

Podle vás to, že je někdo u moci několik volebních období (jako třeba Orbán, Putin) nebo i třeba v politice celý svůj živo je plus? Já si to nemyslím. Podle mě by měla být omezené ne jen délka funkčního období, což je (myslím u nás), ale i možnost, kolikrát můžete být zvolen. Proč třeba u nás prezid...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Magyarovo přicházení. Co čekat?

16:14 Ivo Strejček: Magyarovo přicházení. Co čekat?

Průzkumy veřejného mínění v Maďarsku dlouhodobě vykazovaly vcelku bezpečný náskok hnutí Tisza Pétera…