Není divu, vždyť to byla teprve druhá návštěva hlavy katolické církve v tomto legislativním sboru v dějinách – poprvé navštívil Evropský parlament papež Jan Pavel II. před více než čtvrt stoletím.

A všichni evropští politikové si jistě dobře uvědomují, jakou váhu ve veřejném mínění na našem kontinentu má katolická církev a její nejvyšší představitel sídlící ve Vatikánu.

Přes veškeré pocty a okázalé oficiální uvítání si ale papež František opět zachoval svou typickou osobní skromnost a svým vystupováním nepůsobil nijak upjatě. A jeho projev, jak se dalo čekat, se soustředil na otázky lidských práv.

Znovu se zastával chudých a těch, kdo stojí na okraji společnosti, a zvláštní pozornost věnoval problémům bezprávných přistěhovalců a nezaměstnaným.

„Je čas podpořit politiku, která vytváří zaměstnanost,“ prohlásil František ve svém projevu, „a především je (podle něj) potřeba obnovit důstojnost pracujících a zajistit řádné pracovní podmínky.“