Mezi členy bankovní rady nepanuje ohledně zavádění záporných sazeb žádná velká euforie. Většina z nich si ale nakonec dokáže představit jejich zavedení ve chvíli, kdy by kvůli příliš vysokému rozdílu mezi českými a eurovými sazbami Česko čelilo rychlému přílivu spekulativních peněz, které by prodražovalo ČNB obranu slabé koruny. Jak silný by takový příliv musel být, zůstává otázkou. Pravděpodobně bychom alespoň po dva měsíce v řadě museli vidět měsíční příliv silnější než v lednu 2016 nebo v září 2015, kdy do Česka teklo přes 2 miliardy eur měsíčně (v rekordním srpnu 2015 to byly více než 4 miliardy eur). To v tuto chvíli nevidíme - příliv peněz v únoru byl o poznání slabší a v březnu i na začátku dubna pravděpodobně ještě zeslábl. Z toho vyplývá, že na nejbližším květnovém zasedání zatím zůstávají záporné sazby v “postavení mimo hru”.Vrátit na scénu se mohou s blížícím se koncem intervenčního režimu, ve chvíli, kdy mohou automaticky růst spekulativní sázky na silnější korunu. V takovou chvíli (tj. relativně těsně před exitem) je taktické zavedení záporných sazeb v Česku nejpravděpodobnější (my dáváme záporným sazbám 40% pravděpodobnost).