Dobře zatím vyznívají i předstihové ukazatele, které indikují dobrý start do roku 2017. Věříme proto, že by ekonomika eurozóny i v tomto roce mohla růst slušným tempem okolo 1,6 %. Na druhou stranu na stole je řada především politických rizik (od brexitu, přes francouzské a německé volby až po nejistou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa), které mohou dynamiku růstu nakonec tlumit (především skrze slabší investice).
Současně s lepším HDP dostaly trhy i vyšší inflační čísla. Inflace v eurozóně vyskočila na nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky (1,8%). Na druhou stranu to ale bylo primárně kvůli energiím.Jádorvá inflace zůstává dál na 0,9%. Je proto pravděpodobné, že po krátkodobém nárůstu inflace (vrchol odhadujeme v únoru až březnu) inflace v druhé polovině roku opět zvolní (viz graf). I proto pravděpodobně nebudou vyšší inflační čísla zatím znamenat žádnou revoluci v uvažování ECB. A i z tohoto důvodu na ně asi dnes výrazněji nezareaguje ani euro, které bude dál předpokládat pokračování politiky QE do konce roku 2017. Eurové dluhopisy zase budou více ve vleku dění v USA – zde vidíme výhledově stále prostor pro další růst výnosů na delším konci křivky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
