Proč se zatím inflace nedostavuje a setrvale zůstává za očekáváním? ECB věří, že hlavní důvody jsou “cyklické”. Eurozóna má za sebou vleklou dvojitou recesi a finanční krizi, ze které se logicky od konce roku 2013 “sbírala” jen velice pomalu. To se ale v tuto chvíli mění a zdá se, že v roce 2017 pojede euro-klub na plný plyn (odhadujeme růst nad 2 %). Postupně by se tak skutečně mohly především v místech s nejnižší nezaměstnaností (Německo) dostavit mzdově-inflační tlaky. To odráží pozici Maria Draghiho, který věří, že v tuto chvíli stačí na inflaci pouze čekat…

Nízké inflační tlaky však nemusí být nutně pouze následkem předešlé dlouhé recese. Mzdově inflační spirála může být zaseknutá i kvůli tomu, že se trvale rozbil vztah mezi nezaměstnaností a inflací - tzv. Phillipsova křivka. Podle posledních analýz BIS (ZDE) nefunguje tento tradiční vztah zejména proto, že dlouhodobě klesá vyjednávací síla zaměstnanců na pracovních trzích. Na vině je rostoucí globální konkurence daná zapojením levné pracovní síly z asijských zemí do globálních výrobních procesů a také pokračující automatizace a robotizace výroby. Navíc, nejenže nízká nezaměstnanost netlačí na rychlejší růst mezd, ale ty - pokud výjimečně i překonají růst produktivity práce - nakonec nevedou k nárůstu cen na trzích...