Spor mezi MMF a eurozónou se vede primárně o to, zda a o kolik ustoupit z původního cíle řeckého programu - dluh na úrovni 120 % HDP do roku 2020. Politická nejistota v Řecku, zdržení v implementaci programu a o poznání horší než předpokládané výkony řecké ekonomiky po několikáté dostaly program mimo vyznačenou trať. V tuto chvíli by měl na papíře podle předpokladů MMF řecký veřejný dluh dosáhnout svého vrcholu nad 190 % HDP a do roku 2020 by měl spadnout pouze na 144 % HDP. Eurozóna nabízí Řecku kromě delšího financování do roku 2016 (bude stát dodatečných 33 mld. euro) také určité mírnější formy osekání řecké dluhové koule. Jednou z politicky průchozích metod je, půjčit Řecku peníze na to, aby skoupilo z trhu svůj vlastní dluh obchodovaný v hlubokém diskontu oproti původní nominální hodnotě. Volně obchodovaného dluhu v držení soukromých investorů ale bohužel není mnoho.