Bitcoin se stal novou brněnskou měnou, darknet je termín, který označuje šifrované sítě, umožňující uživatelům komunikovat anonymně a bohatnout pohádkově, a volby, které jsou řízené temnými silami, jsou přede dveřmi.

V době transformace finančního a bankovního systému do (darknetově) digitálního, utajovaných výsledků zasedání bezpečnostních výborů, hledání pravdy v kotlině plné lží, proradnosti, dozimetrů a (brněnských) stok se slova politiků v čase mění. Nejdříve je vše ultralegální, krátce poté premiér svolává bezpečnostní radu, protože stát mohl být zneužitý (kým?) a bohatý dárce se dávno stal chudým, protože má terč na zádech, všude kolem sebe závist a nepřátele: okradené, obchodníky a mnoho vědoucí tajné služby.

Jak píše spoluautorka knihy o józe pro děti (Hledání. 2020. S.8) paní Libuše Matysíková (1948): Ztratila se soudnost, rozum se rozplynul, zdravý selský rozum, ten snad zahynul.

V občanském zákoníku existuje text § 4, který pojednává o rozumu průměrného člověka. Cože ten paragraf vlastně hlásá? Dovolím si onu větu citovat: Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

Musím upřímně sdělit, že smysl uvedené právní normy není pro mne na první čtení zcela zřejmý. Jako pozorovatel, analytik a Bohem neopuštěný jsem zvyklý číst dlouhé, právně a sémanticky kostrbaté věty. Ale v tomto případě jsem si musel celý text sám několikrát přečíst a nad ním se zamyslet, abych pochopil ve všech souvislostech, co nám chtěl moudrý zákonodárce vlastně sdělit. Podobně je tomu v příběhu Blažek & Co, v komentářích ČT a bude tomu i tak v rozjíždějící se volební kampani. Proč?