Aby se napsané splnilo, pilná francouzská studentka Zbigniewa Brzezinského – Salome (Zurabišvili) – vyhrožuje, že neopustí prezidentské křeslo, protože volby neuznává. V dobách práva se za takový postoj věšelo. V současné demokracii je tomu jinak. Prohlášení učinila na pozadí protestů, které zachvátily zemi a jejichž účastníci, podporovaní Západem, se postavili proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzie dočasně pozastavit proces integrace republiky do Evropské unie. Nevylučuji, že po vypršení mandátu Salome bude tančit tanec sedmi závojů podobně jako Salome ve stejnojmenné opeře Richarda Strausse na libreto divadelní hry Oscara Wilda z roku 1891. Opera velmi volně zpracovává biblické téma smrti Jana Křtitele.

Salome souhlasí s podmínkou, že král splní jakékoliv její přání. Po tanci žádá hlavu Jochanaanovu. Kat ji přináší a Salome ji vášnivě líbá. Zděšený Herodes, když vidí zvrácenou vášeň Salome, nařizuje strážím, aby ji zahubili. Gruzínská Salome skončí podobně. Předtím ale předpokládám, že nepředá-li prezidentský palác, bude zatčena. Její vášně jsou skutečně děsivé.

Zmiňuji se o Salome-prezidentce a opeře Salome, jejíž premiéra proběhla v drážďanské Semperoper dne 9. prosince 1905, protože tehdejší umělecký ředitel Vídeňské státní opery, Gustav Mahler, který ji chtěl uvést ve Vídni musel akceptovat zákaz představení z mravnostních důvodů. V Metropolitní opeře v New Yorku opera byla uvedena 22. ledna 1907. Představení skončilo skandálem a bylo staženo z programu. Roli Heroda v německé i americké premiéře zpíval český pěvec Karel Burian. Titulní roli zpívala v pařížské premiéře v roce 1907 mnou oblíbená zpěvačka Ema Destinnová. Na zámku ve Stráži nad Nežárkou se usídlila již na vrcholu své slávy a díky ní je autorovo rodné městečko v kulturních kruzích známé dodnes.

Kaja Kallas