Jan Campbell: Tři před dvanáctou

Špatnou zprávou pro nás je i prohlášení prezidenta Putina: svět „balancuje na hraně rozsáhlého válečného konfliktu“. Nebudu se podrobněji rozepisovat o příčinách, podobě již běžícího konfliktu a nebezpečí, která se plně promítnou do Evropy po jeho ukončení, dá-li Bůh, při současném zachránění části civilizace. Pro zájemce o války, které vznikly z mnoha prozaičtějších důvodů, než těch všeobecně známých, nabízím si vzpomenout na válku mezi Francií a Sicílií 1282. Ta vznikla během Velikonoční bohoslužby. Nebo na Anglo – Španělskou válku let 1739 – 1748. Ta vznikla kvůli poškození lodě kapitána Jenkinse. První opiová válka Anglie s Čínou (1839 – 1842) patří také do této kategorie. V době před evropskou kolonizací Afriky existovala významná říše v Západní Africe, Ašantská konfederace. Kolonizaci s? dokázala ubránit až do roku 1874. Když se Britové v roce 1900 snažili ukrást ašantský zlatý trůn, vznikla válka. V roce 1901 se království stalo součástí britské kolonie, Zlatého pobřeží. Teprve v roce 1926 předali Britové kontrolu nad hlavním městem Kumasi zpět Ašantům, a vrátili plnou nezávislost v roce 1935. V moderní době došlo také k 6 denní tzv. fotbalové válce mezi Salvadorem a Hondurasem (1969). Není proto důvod nepřipravovat se na horší i proto, že to, co se popisuje jako světový řád, není ničím jiným, než akumulací lokálních problémů.

Ty charakterizuje diplomatická válka mezi USA a Ruskem. Ovlivní výsledky nedávného setkání diplomatů zahraničních misí ČR, práci nové vlády a prezidenta republiky. Výsledky diplomatické války budeme znát až po ukončení války se zbraněmi. Do té doby očekávám, že Rusko zakáže, ideálně zruší, všechny organizace v Rusku, které se těší podpoře USA, včetně Jelcinova Centra. Případně zmenší počet amerických konzulátů a sdělí veřejně, za jakých podmínek zruší oficiální diplomatické styky s NATO, a jako poslední, s USA.

Sportovní válka mezi USA a Ruskem, která se blíží ke svému vrcholu, takovým návrhům napomáhá. Výsledkem sportovní války mezi USA a Ruskem bude totiž účast nebo neúčast Rusů na Olympiádě 2018 v jihokorejském okrese Pchjongčchang, v provincii Kangwon. Zasedání výkonného výboru MOK se bude konat 10 – 12. Září v Limě. Předtím, 3. a 4.9. , se sejde výkonný výbor MPOK v Abú – Zabí. Mezi těmito setkáními se uskuteční zasedání Nezávislé antidopingové komise se zprávou pro WADA. V Rusku se začaly objevovat možné scénáře výsledků zasedání, ke kterým dodávám několik poznámek: 1) Omluva Rusku, nebo bez, ale s přiznáním, že vše proti Rusku byla doposud politika. Dávám nulovou šanci. 2) Porozumět a odpustit (Podle Dostojevského). Nevěřím v takové konání Ruska po tom všem, co se stalo. 3) Plnohodnotný bojkot. Nedávám mu naději již kvůli velikosti a významu ruského sportu pro svět a olympijské hnutí. 4) Částečná účast Ruska podobná účasti v Rio de Janeiro. Možná. 5) Ohromná pokuta po vzoru špionského skandálu týmu Mc Laren v roce 2007. Tehdy musel tým zaplatit pokutu 100 milionů USD. Nemám představu, kdo, kromě několika ruských miliardářů, by mohl být ochoten pokutu zaplatit. Ještě dnes platí, že peníze jsou prý vše. Kdo ví, zda by vysokou sumu mohl ruský miliardář převést do zahraničí v době sankcí, ve prospěch Ruska. Přesto si mohu si představit, že řešení má dobrou šanci na úspěch.

Velkou šanci na úspěch má za to Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny, Si Ťin-pching. Ve čtvrtek bylo navrhnuto, aby 19. Sjezd KS ČLR se konal 18. října. Navržený termín interpretuji jako sdělení rozhodnutí, protože načasování a datum dávají smysl vzhledem k plánovaným jednáním APEC v listopadu ve Vietnamu, a nevylučitelné návštěvě amerického prezidenta Trumpa v ČLR. Za zmínku stojí zvýšení počtu účastníků sjezdu o minimálně 30 z důvodů lepšího proporcionálního zastoupení občanů ČLR.

Kdo má zájem, může se seznámit i s příspěvky bývalých lídrů.

Návštěvě amerického prezidenta Trumpa v ČLR, a sjezdu KS ČLR, předchází bitva na korupčním poli. Na něm se bojuje o vydání čínského oligarchy, pana Guo. Nemohu potvrdit, zda jeho vízum opravdu končí 9.10. t.r., bude li vydán do ČLR, nebo ne, nebo odeslán do jiného státu, jehož občanství má, nebo může mít. Oligarchové přece ani dnes nelétají s jedním pasem. Skutečností ale je, že Guo má velké obavy. Jinak by si nenajal právníka Jeh Johnsona (1957), bývalého ministra vnitřní bezpečnosti USA, a nezmiňoval své členství v prezidentově golfovém klubu, Mar-a-Lago.Z bezpečnostně informačního hlediska je Guo pro USA již nezajímavý. Byl dávno „vytěžení“ a dlouhodobě je mimo ČLR. Si Ťin-pching ale boj o Guo jen tak nevzdá. Podobně jako nevzdává boj proti chudobě v ČLR.

Symposiu o chudobě, které se konalo 23. června 2017 v severočínské provincii Šan-si (156 000 km2), ajejíž hlavním městem je Tchaj-jüan, předsedal Generální tajemník ÚV KS ČLR. Plný text referátu zveřejnila před několika dny vládní agentura Sin-chua (Xinhua). Jsem přesvědčen, že velká část požadovaných konkrétních akcí bude splněna.

Do kontextu vztahů Rusko – ČLR – Evropa – USA a již rozehrané války zapadá téma kryptoměn. Digitálních měn, které se opírají o kryptografii pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizaci. Nejznámější je Bitcoin. Kryptoměn již existuje celá řada. Nebudu o nich dnes psát. Rusko si hraje na svém poli. To potvrzuje i nechuť k návratu do Ruska náměstka Centrální banky RF. Tomu se zalíbily USA. Je škoda, že s ním neodletělo celé představenstvo CB. ČLR také hraje na svém poli. A teď se konečně přidalo 6 velkých západních bank: Barclays, Credit Suisse, Canadian Imperial Bank of Commerce, HSBC, MUFG ? State Street. To jen pro začátek. Dnes jsou v klubu také UBS, Deutsche Bank, Santander a BNY Mellon. Od (konce?)roku 2018 budou banky pracovat ve své kryptoměně. Do té doby musí banky promluvit do duše regulátorům. Nemám pochyb, že budou mít úspěch. Pro čtenáře může být zajímavé, že projekt nepočítá s možností nákupu a prodeje nové kryptoměny obyčejnými občany. Co to znamená, a může ještě znamenat v představitelné budoucnosti, nechť si každý čtenář sám domyslí. Pouze napovídám: koncentrace a růst bankovního monopolu bez zprostředkovatelů a konkurentů, následné omezení počtu burz, omezení tzv. lidských práv, vyloučení osobní iniciativy, o nové formě cenzury a rozvoji totalismu, nemluvě. 3 M, o kterých jsem nedávno psal (Putin, squid a 3M), mobilizace finančních oligarchů, modernizace hospodářství dostaly dynamiku při pomoci militarizace hospodářství a bezmoci tzv. mocných. To je špatná zpráva.

Do kategorie militarizace a špatných zpráv patří zmínka o NATO, a jí utajovaný dokument – Co by bylo, kdyby…(německy podle SZ, NDR, WDR "Was wäre wenn") s 39 opc.emi konání NATO v případě výpovědi nebo zrušení smluv o odzbrojení (m.j. z roku 1987). Široká veřejnost o dokumentu neví. Předvolební doba, kauzy Babiš, mlčení o minulosti veksláka, a dalšího ze zájemců o místo na pražském hradě, odpovědným za instituci mnohem více zamotanou do EU dotací, než si laik si dovede představit, jsou výhodné k lokálnímu utajení, a odvlečení pozornosti veřejnosti od důležitých témat. Je potřeba říci, že 39 opcí neobsahuje požadavek nových sankcí proti Rusku. Za to se v dokumentu píše, jak přinutit Rusko ke stolu. Píše se o zvýšení používání bombardérů B-2 a B-52 a o letadlech schopných nést jaderné zbraně. Ty vše jsou již u sousedů. Doufám, že MO ČR nevybírá v utajeném procesu letiště v ČR pro tyto obry a ví, kolik vojáků má v Afganistánu. US audit totiž objevil o 2.600 vojáků více, než bylo oficiálně sděleno. Ve struktuře se 3 milióny zaměstnanci a komputery, se takováto chyba nedá vyloučit. Nebo, skrývá chyba jiný úmysl?

Než dostanu odpověď, raduji se. Raduji se, protože současný hlavní nepřítel Západu musel během 500 let porazit všechny své nepřátele, aby dal do provozu již v roce 1954 první atomovou elektrárnu na světě (Obninskaja), projektoval od roku 1952 atomovou ponorku Velryba (projekt 627), jaderný ledoborec Lenin (1959) a položil tak základ flotile jaderných ledoborců již disponuje pouze Rusko. Aby mohl poslat do vesmíru prvního kosmonauta, oficiálně akceptovat přistání Američanů na Měsíci, nehledě na jiná vysvětlení. Raduji se z inženýrského, logistického a manažerského výkonu při stavbě mostového spojení Ruska s Krymem. Přibližně 3 tisíce lidí pracovalo v třísměnném provozu (od 5.9.2014), aby v noci z pondělka na úterý tohoto týdne, montéři mohli zvednout do výše 35 metrů nad vodou 277 m dlouhou ocelovou konstrukci vážící 6 tisíc tun, srdce 19 km dlouhého spojení. 3 miliardy Euro, nehledě na sankce se našly, aby 1. prosince 2018 mohlo začít jezdit oboustranně 47 vlaků denně, bezpočet aut na čtyřproudové dálnici. Mezitím Rusko stačilo položit potrubí pod vodou, aby Krym se mohl stát energeticky nezávislým od Ukrajiny. Ta bloudí v mlze a hledá cestu ven z krize, podobně jako bloudí britská vláda při hledání řešení brexitu. Není pět minut, ale tři minuty před dvanáctou, nejenom v Rusku, ČLR a USA, ale i v české kotlině. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele