Jan Campbell: Umbra brexitu – 3.část

09.07.2016 20:29 | Zprávy

Druhou část rozvahy nazvané Umbra brexitu jsem zakončil formulací, že mluvit o bezpečnosti hedvábných stezek, Evropy a jednotlivých států EU bez Ruska je podobný nesmysl, jako se spoléhat na NATO.

Jan Campbell: Umbra brexitu – 3.část
Foto: Archiv
Popisek: Jan Campbell

Proto bude SRN hrát i nadále, nehledě na rychlý, pomalý nebo zfalšovaný brexit klíčovou roli v Evropě na politickém, hospodářském a bezpečnostním poli. Třetí části rozvahy vycházející z obsahu citátu tvoří odpovědi na několik jednoduše formulovaných otázek čtenářů na téma brexitu ve vztahu k referendům, summitu NATO, fotbalu 2018 a financím.

Jak hodnotíte referendum? Všeobecně lze tvrdit, že referendum je oprávněné jako demokratický prostředek. Možnost potvrdit tzv. správnost nebo tzv. nesprávnost politického kroku vlády, v případě závaznosti výsledku referenda, nebo, prověřit si náladu voličů v určité době, v případě nezávaznosti referenda, nese s sebou klíčový problém: referendum nezná kompromis. Referendum je proto nevýhodné pro přímou demokracii, přestože by mohlo kompenzovat nedostatky zastupitelské demokracie. Problém je v tom, že referendum rozděluje společnost, nabízí legitimní rozhodnutí, umožňuje zneužití emocí a informací, a částečně zprošťuje politiky odpovědnosti. Proto nedávám referendu velkou šanci na rozšíření.

V čem je rozdíl mezi Velkou Británií a EU? Velká Británie, kterou znám z mnohaletého pracovního pobytu a brexit jako očekáváná novinka představují fenomén, o kterém se může mimo UK těžko diskutovat. Za to je možné se bavit a tříbit mysl. Je tomu proto, že Velká Británie se udržuje nad vodou starou a částečně přežilou sbírkou několika idejí. Mnohé členské státy EU, včetně ČR nemají (národní) ideu. EU je smluvním společenstvím asymetrických členů, není státem, nemá národní ideu a jako smluvní (hospodářské) entita, nemá ani vlastní historii, kulturu a identitu. EU lze připsat k dobru pouze její všeobecně platnou, ale nerealizovatelnou ideji: nedopustit opakování války. Nerealizovatelná ideje EU žije v naději, že ji NATO a teror konsensu udrží při životě. Proti všem zákonům rozvoje systémů.

Jak hodnotíte stav EU po brexitu? Stav EU charakterizuje bezradnost, teror konsensu a od něho závislé vedení EU. Výsledkem je znovuoživení Německa. Mnoho věcí, které ovlivňují vztahy mezi státy v EU, EU s okolním světem a tzv. zahraniční politiku EU, se dějí pod vlivem Německa. Je tomu proto, že vývoj EU dostal své instituce do situace, kdy nefungují, a ve kterých vládne zmíněný teror konsensu. To je věc, kterou politici říkat nemohou. Bojují již s jedním terorismem. Téma brexit a SRN popisuje druhá část příspěvku Umbra brexitu napsaná 3. července t.r. a zveřejněná i v ČR.

Jak je Váš postoj k výzvám typu Vraťte nám národní stát? Výzvy uvedeného typu, s referendem nebo bez referenda, vedou k odstranění současných elit od moci, a do neznámé situace. V současném stavu světa a člověka, okradeného o svoji identitu, referenda povedou k většímu chaosu, než který máme dnes. Současné elity to ví, jsou pod tlakem sebezáchovy a vlastní nepřipravenosti řešit objektivně vznikající situace. Kromě toho je návrat k národnímu státu, jak ho vysvětlují populisti, nemožný: nikdy nevstoupíš do téže vody, se říká. Přesto očekávám, že se populistické výzvy budou a referenda nebudou množit. Bude tomu i proto, že výsledky referend nebudou závazné pro vlády.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Ondřej Benešík byl položen dotaz

voliči

Tvrdíte, že: ,,V dnešní době je pro KDU-ČSL nutné být součástí koalice SPOLU. Spousta lidoveckých voličů zemřela.“ Takže zaprvé uznáváte, že bez koalice nemá strana budoucnost, a že je vlastně vaše strana samostatně už také po smrti? Proč myslíte, že nedokážete oslovit nové mladší voliče? A jak si t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Hladomor na Ukrajině - jak to ve skutečnosti bylo. Fakta i z ukrajinského finančního webu - 2. část

21:40 Jana Šťastná: Hladomor na Ukrajině - jak to ve skutečnosti bylo. Fakta i z ukrajinského finančního webu - 2. část

Hladový rok 1932/33 je třeba počítat od sklizně v srpnu 1932 do července 1933.