Pokud pak jde o západní Evropu tak v poslední době se mezi pozitiva počítaly i makroekonomické fundamenty, byť je pravdou, že dnes ráno zveřejněné indexy podnikatelských nálad v Německu a Franci nejdou úplně tímto směrem.

Na druhou stranu zítra zveřejněné číslo obdobného (avšak důležitějšího) indexu Ifo klidně může potvrdit, že konjunktura u našeho největšího obchodního partnera je stále silná, což by nakonec časem mělo implikovat, že budou polevovat i deflační tlaky. Pravda, dříve tomu tak bývalo, ale v poslední době jakoby tato makroekonomická kauzalita (vyšší růst => časem vyšším inflace) nefungovala. Alfou a omegou této transmise je totiž to, zdali se růst nakonec dostane i do vyšších mezd a ty zpětně podpoří poptávku. A to je velká otázka. Existuje řada argumentů, proč se tak v dnešní době neděje - od Pikettyho pohledu, že v souboji práce versus kapitál má druhý jmenovaný výrobní faktor navrch až na názor, že rychlý postup technologické revoluce produkuje permanentní kreativní destrukci řady sektorů a pracovních míst, což trh práce nedokáže absorbovat.