Pro-ruský Krym, který je dosud součástí Ukrajiny fakticky obsadila ruská armáda, která zde má námořní základnu. Regionální vláda krymského poloostrova, který je z necelých 60 % etnicky ruský, navíc vyhlásila na 25. březen referendum, v němž se má hlasovat o faktickém odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku.

Reakce Západu na ruskou okupaci části ukrajinského území je v pravdě symbolická, přičemž obdobné počínání lze zachytit i u finančních trhů. Ačkoliv napětí mezi ukrajinskou a ruskou stranou roste a slovo válka visí ve vzduchu, karty jsou rozdány celkem jasně.Ukrajina nemá šanci Rusům vzít vojenský Krym zpět a v tomto ohledu nijak nemůže spoléhat na pomoc USA či EU. Spojené státy sice vůči Rusku nasadily vcelku tvrdou rétoriku, avšak reakce NATO byla zcela neutrální, přičemž EU se zdá být ve vleku velmi opatrnického přístupu, který zjevně stojí na tom, nepoškodit vzájemný obchod. Jinými slovy reakce Západu se omezuje na takové záležitosti jako je zrušení schůzky G8 či účast britských paralympioniků (obojí) v Soči.