Jde sice o diskuzi technického ražení, ale ta může mít zásadní implikace pro chování globálních trhů, respektive může dost zásadně ovlivnit ceny aktiv po celém světě. Konec konců, mnozí mají ještě v živé paměti dramatický výprodej aktiv v čele s dluhopisy poté, co se v květnu 2013 o takovém exitu rozhovořil tehdejší šéf Fedu Bernanke.

A jak by tedy “exit Fedu” mohl vypadat? Z poslední komunikace Fedu včetně např. včerejšího zápisu z posledního jednání americké centrální banky vyplývá, že centrální bankéři jsou v zásadě spokojení se současným zpomalováním měnové expanze charakterizované průběžnými nákupy dluhopisů. Ty by přitom měly podle všeho ustat již na podzim tohoto roku. Z posledních výroků rovněž vyplývá, že je platná i předchozí indikace, že eventuální zvyšování oficiální úrokové sazby započne přibližně půl roku poté, co budou ukončeny nákupy dluhopisů (aneb politiky QE).Kardinální otázkou pro trhy přitom není jen to, kdy a jak rychle Fed začne zvyšovat úrokové sazby, ale také co udělá s dluhopisy (za více 4 bilióny dolarů) ve své bilanci. První, nejrestriktivnější volba, že by je začal prodávat, je vyloučena. Zbývají tedy dvě možnosti, buď si Fed dluhopisy nechá ve své bilanci a nechá je zde zmaturovat (čímž “nové peníze” z bilance přirozeně odplynou), anebo je bude reinvestovat (tak jako např. ČNB reinvestuje své devizové rezervy). Převážně holubičí vedení Fedu v poslední době zřetelně indikovalo, že právě tato poslední nejméně restriktivní a k trhům nejohleduplnější volba “exitu” připadá v úvahu.