Netřeba dodávat, že poslední dva zmiňované faktory jsou důsledkem masivních nákupů vládních dluhopisů ze strany ECB, které, jak ukázala včerejší data, dosáhly v prvním měsíci své existence (tedy v březnu) 47,4 miliardy eur. V eurozóně přitom momentálně existují dva státy, které se nemohou účastnit programu (kvantitativního uvolňování) ECB. Je jím Kypr, který podstupuje hodnocení v rámci úvěrového programu EU-MMF, a dále z dobře známých důvodů i Řecko. To přitom zřejmě jako jediné uvnitř eurozóny v tuto chvíli čelí opětovné recesi, kterou fakticky odstartovaly předčasné volby a neochota nové marxistické vlády spolupracovat s věřiteli a především pak s Německem.
Řecká sága, která v podmínkách akcelerujícího růstu neváže takovou pozornost, se však blíží svému rozuzlení. Pozítří ještě Řecko dokáže uhradit splátku MMF ve výši 465 miliónu euro, příští týden pak zřejmě i vyplatit majitele pokladničních poukázek v objemu 1 miliardy., resp. 1,4 mld. euro (splatných 14. a 17. dubna), to však zřejmě bude pro státní kasu konečná. V první polovině května má totiž řecká vláda splatit MMF dalších 3,4 mld. euro a to bude po výplatě penzí na řecký státní rozpočet moc. Je tedy pomalu na čase, aby Řecko zvolilo vůči věřitelům vlídnější tón. Prozatím se však děje přesný opak - řecký premiér dnes jedná v sankciovaném Rusku a včera řecký parlament počítal Německu dluh, který má zaplatit na válečných reparacích z druhé světové války - ten prý i s úroky činí 279 miliard euro…
Jan Čermák, analytik ČSOB
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
