Jan Dočekal: Rozptýlí Museum Kampa krumlovský smutek?

30.08.2015 9:37 | Zprávy

Srpnová sobota. Další z horkých dnů letošních prázdnin. Na moravskokrumlovském zámku otevírají v deset. Máme půl hodiny čas. Reklama na sousední zdi hlásá, že se tam nachází Občerstvení. Ale za chvíli už víme, že reklama je klamná, Občerstvení je zavřené. Majitelé sedí za plůtkem předzahrádky: „Už čtyři roky nefungujeme,“ říká bývalá hostinská, „když odvezli Muchu do Prahy, nikdo nechodil. Zavřeli jsme.“ Namítám, že teď jsou zde přece jiné výstavy… „Co vás nemá, na ty nikdo nejde. Epopej, to bylo jiný kafe. Jen za sobotu i deset autobusů. Pražáci ji sebrali a nám zbyly oči pro pláč.“

Jan Dočekal: Rozptýlí Museum Kampa krumlovský smutek?
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Meda Mládková.

Slovanská epopej – zvláštní fenomén

Pláč ekonomický? Ano. V době, v níž peníze jsou fetišem a jejich akumulace příkazem dne, to není nic zvláštního. Pro Moravský Krumlov byla Muchova Slovanská Epopej ekonomickým požehnáním. Na zámku ji hostil čtyřicet osm let. Nelze u nás najít druhé město, které by tolik lpělo na expozici děl moderního malíře. Alfons Mucha (1860 – 1939) dosáhl světového uznání za secesní dekorativní tvorbu. Ale Slovanská epopej (celkem dvacet obrazů) je jiná, monumentálně historická se sdělným věcným obsahem. Mucha na ní pracoval čtrnáct let (1912 – 1926), byla pro něj smyslem tvorby, věřil, že jejím obsahem a provedením osloví národ, proto ji velkoryse věnoval Praze. Poprvé byla vystavena v roce 1928 ve Velké dvoraně nového Veletržního paláce. Tam se po čtyřiaosmdesáti letech vrátila.

Co je na monumentální Slovanské epopeji přitažlivé? Okamžitá ohromující účinnost a při poskytnutí ozřejmujícího výkladu nevtíravé poučení z historie, zobrazení dějů sílících slovanský charakter. Závažnost obsahu je vyzvednuta srozumitelností. Přiložme na váhy Muchovo kreslířské mistrovství a umírněnost barev, nezapomeňme na mediálně vytrvale akcentovanou mimořádnost tohoto obrazového celku, a vyjeví se plný rozměr jeho obliby. Epopej je zvláštním fenoménem, jednou z pomyslných korun české výtvarné, vlastně obecné kultury. I když to některým uměleckým historikům připadá přehnané, velká část veřejnosti si myslí, že „sáhnout si“ na ni, patří (nebo patřilo?) k fundamentálním projevům jejich kulturnosti.

Franz, Saudková a skvosty z Musea Kampa

Slovanská epopej je už čtyři roky v Praze. V moravskokrumlovském zámku bylo tři roky studené prázdno. Venkovní vzhled má nadále tristní, ale uvnitř se dělo leccos obnovného a pozvedávajícího, takže interiéry obývané dříve Epopejí, a k nim přibyvší další, působí dnes dobrým dojmem. Pavučiny mezi venkovními a vnitřními okny k tomu přidávají špetku omšelosti renesance. V Rytířském sále je od loňska výstava expresivních monumentálních maleb Vladimíra Franze (vrátím se k ní v některém z příštích týdnů), v kapli jsou atraktivní figurální fotografie od Idy Saudkové a v patře příjemná nevelká výstava ilustrací Zdeňka Buriana. Nově adaptované komnaty letos v červenci přijaly Význačná díla ze sbírky Jana a Medy Mládkových. Především tato expozice, připravená Museem Kampa ve spolupráci s městem Moravský Krumlov, má do zámku vrátit ztracené návštěvníky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Německé návrhy na změny v EU

Unijním státům, které podle nové německé vlády nerespektují „principy právního státu“, mají být prý důsledně pozastavovány finanční prostředky a omezována hlasovací práva. Je to pravda, a co vy na to? A je vůbec možné, aby jeden stát měnil legislativu celé EU, a to i bez toho, aby s tím souhlasily v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

15:49 Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

V neděli v Rumunsku probíhal už druhý pokus o volbu prezidenta republiky, protože zmatení voliči v p…