Jan Dočekal: Sklo jako výjimečný, krásný předmět nové české elity nepřijaly

25.03.2016 17:35 | Zprávy
autor: PV

Akademický sochař František Vízner, sklářský výtvarník, (9. 3. 1936 v Praze – 1. 7. 2011 v Brně) mně poskytl na jaře 2006 ve svém ateliéru ve Žďáru nad Sázavou, kde působil, obsáhlý rozhovor (*). Zde publikované výňatky nechť jsou připomínkou výjimečného umělce u příležitosti jeho nedožitých 80.narozenin.

Jan Dočekal: Sklo jako výjimečný, krásný předmět nové české elity nepřijaly
Foto: novasin.org
Popisek: Akademický sochař a sklář František Vízner

Formy definující vaši tvorbu připomínají konstruktivismus, purismus a funkcionalismus desátých, dvacátých a třicátých let minulého století. To jsou nádherné etapy moderní evropské architektury. Myslím, že ti, kteří míní, že byla pouze racionální, nemají pravdu. Ty stavby jsou tak dokonalé, tak formálně čisté a jednoduše krásné, že dokážou člověka rozechvět.

Může to být souzeno jako mé osobní bloudění. Přiznávám svůj nesdělitelný stav údivu a dojetí při dotyku hrany architektonické hmoty newyorských dvojitých věží, bílého kvádru Meierova Athenea nebo velkorysých smyslných křivek architektury Kenza Tange. Logika materiálu a stavby tvarů a vliv všech omezení funkcí moderní architektury jsou pro povahu mé práce příkladné. Hluboce ovlivňují budování mého sklářského tvaru, zejména skleněné nádoby.

Vy se svými brusem tvarovanými skleněnými objekty souzníte s geometrickými proporcemi oněch staveb, ale nejen s nimi, vaše sklo – vrtané kvádry, polokoule, ploché desky – jsou formálními miniaturami budov z kovu a skla. Vše bez dekorace. Ta nezískává nic z vaší přízně.

Onu Loosovu větu, odsuzující dekor jako zločin, jsem v mládí vnímal jako jeden z možných názorových konceptů. Později sílil vědomý důvod k volbě mých antidekorativních tvarových postupů. K minimalismu. Pocházím se selské rodiny. V 50. letech, před sociální katastrofou selské práce, jsem intenzívně prožíval zákonitosti života na vesnici. Ovlivňovaly mě základní „nedekorativní“ způsoby rozumného jednání. Vztah lidí k přírodním danostem, ke zvířatům a k funkčním předmětům. Tyto vztahy nebyly zatíženy planou dekorativností a plýtvavou mnohostí provázející dnešní společnost. Silný vztah jsem si odnesl k práci ruky a k řemeslnému výkonu. V tvarové řadě stále preferuji konzervativní trojici – mísu, vědro a půllitr.

V monografii vydané v roce 2001 ve Spojených státech jste se označil samotářem pohlceným problémy své práce. Skutečně jste sám se sebou, uvnitř uměleckořemeslného a duchovního zkoumání zvolených tvůrčích procesů a věcí s tím nutně souvisejících, nebo přece jen jde o podmanivý rituál?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Audit

Tvrdíte, jak nám (státu) ten váš audit za osm milionů ušetřil škodu v řádu možná jedné miliardy, Není ale podstatné, kdo tu škodu způsobil? Neměl by za to opravdu nést někdo odpovědnost? Nebýt min Blažka, tak přeci žádný audit není ani potřeba a ušetřilo by se nejvíc. Otázkou je, kolik jsem na těch...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Brno = Karlovy Vary 2.0?

12:26 Ladislav Jakl: Brno = Karlovy Vary 2.0?

Denní glosa Ladislava Jakla