Agrární komora ČR považuje za nezbytné vyjádřit se ke článku Strategický plán upečený ve prospěch agroholdingů poškodí většinu zemědělců, který vydala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) na svém webu 13. prosince 2021 a najdete jej ZDE. Místopředseda ASZ ČR Jan Štefl se ve zmíněném článku vyjadřuje manipulativně, pejorativně, a především lživě na adresu Agrární komory ČR a jejích členů. Chápeme, že zájmové organizace mohou zastávat v mnoha případech diametrálně odlišné pozice a názory. Tyto názory pak zpravidla podepírají relevantními fakty, údaji a oprávněnými požadavky od členské základny. Nicméně argumentace Štefla nejen obsahuje zcela zavádějící až nepravdivé informace, ale v tuto chvíli ji vzhledem ke své konfrontační povaze nelze chápat jinak než jako účelovou a lživou dehonestaci s cílem poškodit dobré jméno AK ČR, a vytvořit tak tlak na budoucí vedení Ministerstva zemědělství (MZe).

Nejprve k samotnému titulku. Strategický plán nebyl „upečen“, ale byl připravován transparentně pomocí tzv. pracovních skupin určených k přípravě Strategického plánu SZP, kterých se zástupci ASZ a konkrétně Štefl účastnili, a měli tak možnost předkládané návrhy MZe připomínkovat stejnou měrou jako všichni ostatní. Výsledný návrh pak představuje kompromis mezi požadavky zemědělské veřejnosti, možnostmi administrátora (SZIF), garanta pravidel (MZe) a především požadavky Evropské komise, která se ještě před uzavřením legislativního procesu na evropské úrovni vyjadřovala k zásadním i zdánlivě detailním jednotlivostem. Agrární komora ČR dlouhodobě upozorňovala na skutečnost, že v dalším období budou na zemědělce kladeny vyšší nároky s nižší dotační podporou, v čemž nicméně jako zástupce aktivních a produkčních zemědělců, kteří zároveň chtějí naplňovat společenskou poptávku po šetrnějším zemědělství, zůstávala sama.

Dále k jednotlivým argumentům pana místopředsedy. Zásadně nesouhlasíme s tvrzením, že pěstitel ovoce nebo chovatel dojnic bere peníze zemědělci, který se věnuje pouze polní výrobě. Přímé platby byly dříve zcela zásadně diferenciované podle toho, co zemědělec pěstoval či choval. Ten, který pěstoval například na pracovní sílu a investice náročnější jablka nebo choval dojnice, bral výrazně více než ten, co jenom pěstoval pšenici. Od roku 1992 dochází k tzv. decouplingu zejména s ohledem na nadprodukci v zemích bývalé EU15. Česká republika vždy s ohledem na podporu nákladnějších a pracnějších sektorů, pestrost krajiny, ale také nesoběstačnost v citlivých komoditách a fatální nedostatek organické hmoty z živočišné výroby, který ohrožuje udržitelnost půdní úrodnosti v ČR, vždy prosazovala podporu citlivých komodit v maximální možné míře. Tento závazek je mimo jiné součástí tzv. Strategie rozvoje rezortu do roku 2030, která vznikla v roce 2011 po dohodě všech nevládních organizací. AK ČR stále zastává názor, že je s ohledem na výše uvedené informace nutné podpořit pěstování citlivých komodit a chovy hospodářských zvířat, aby se v ČR nepěstovalo pouze obilí nebo jen mulčovaly trvalé travní porosty. U menších zemědělců je navíc specializace na citlivé komodity žádoucí, neboť jim umožňuje ekonomickou rentabilitu i na menších výměrách.