Jan Ferenc: Sucho nesmějí zaplatit jen spotřebitelé

11.09.2018 16:18

Konečně začalo trošku pršet. Nářky na sucho poleví. A s nimi otázka: Kdo všechny ty důsledky zaplatí?

Jan Ferenc: Sucho nesmějí zaplatit jen spotřebitelé
Foto: archiv JF
Popisek: Jan Ferenc

Něco se nám všem může promítnout do cen potravin. Část dopadne na stát – a tedy daňové poplatníky. Část na zemědělce, kterým stát pomůže jen do určité míry. A pak možná na odběratele pitné vody. Protože mohou stoupnout náklady na čištění. A to na čištění vod odpadních.

Proč? Když je v řekách méně H20, stoupá koncentrace škodlivin. Když na vyschlou krajinu dopadnou přívalové deště, vytvoří stresové situace na čističkách odpadních vod. Ty se mj. řeší tím, že se třeba část obsahu kanálů pustí rovnou do řeky. A tak dál… To vše v situaci, kdy nový návrh evropské směrnice pro pitnou vodu tlačí na zpřísnění limitů a rozšíření seznamů škodlivin.

Ať platí znečišťovatelé

„To se nedá nic dělat,“ řekl by zastánce liberálně tržních principů. „Hlavně do toho nevnášejte nějaké dotace a podobné trh pokřivující nesmyly.“ Jenže ony tam ty dotace už jsou. A podle mě nefungují.

Znečišťovatele vody lze rozdělit do tří velkých skupin: 1. Domácnosti, hlavně se svými prostředky na praní a mytí nádobí (fosfor), částečně i mytí sebe sama. 2. Průmyslové podniky s různými toxiny. 3. Zemědělství s hnojivy a ochrannými prostředky (hlavně dusičnany, částečně i fosfor a pesticidy).

Jak jsme na tom se zásadou: Ať platí, kdo znečišťuje (polluter pays principle)? Domácnosti platí stočné. Velké firmy zodpovídají za kvalitu odpadní vody a jsou za prohřešky penalizovány. Otázka zní, zda dost.

K čemu jsou dotace?

A zemědělci? Těmi si nejsem jist. Hlídá se chemie v potravinách a částečně i v půdě. Ale z hlediska vody… Zemědělství je jejím největším znečišťovatelem, pokud jde o dusičnany. A je taky jedním z hlavních viníků sucha, protože soudobý způsob hospodaření jde proti zadržování vody v krajině.

Zároveň je ale zemědělství masivním příjemcem dotací. Od r. 2009 je v České republice jejich vyplácení podmíněno udržováním půdy v dobrém „zemědělském a environmentálním“ stavu. Přitom máme nejvíc půdní eroze v Evropě. Krajina vodu zadržuje čím dál hůř, půda mrtví, atd.

Jestli jsem se úplně nezbláznil, tak dotace jsou zde i proto, že zemědělství má své mimoprodukční funkce. Mj. i krajinotvornou. A jestli krajinu spíš devastuje, tak ty dotace prostě nefungují. A nakonec za vše zaplatí ten, kdo si otočí kohoutkem. Vynadá pak za to vodohospodářům, všem těm Veoliím, Pentám, Suezům, ale taky městům a obcím. Vynadá od srdce a bez dotace.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.