Znamená ale tento úspěšný zásah opravdu vyřešení patálie, která s rychlým vzestupem Islámského státu vznikla?
Na přesné informace zatím musíme čekat. V této chvíli je pravděpodobné, že při nočním leteckém útoku na konvoj, kterým se přepravovali vůdcové Islámského státu, zahynul nejdůležitější spolupracovník Bagdádího.
A vzhledem k tomu, že se vyskytovali bok po boku, spekuluje se o tom, že zasažen byl i sám velký šéf.
Podle jiných zpráv, které se odvolávají na odposlech komunikace uvnitř struktur Islámského státu, se nezdá, že by Abú Bakr Bagdádí byl mrtev.
Server saúdské televize Al Arabíja ovšem cituje irácké kmenové síly, podle kterých je Bagdádí přinejmenším velmi vážně zraněn.
Letecký útok na desetičlenný konvoj poblíž severoiráckého Mosulu provedli Američané. O pár hodin později irácké síly zas zabily další dva významné představitele Islámského státu.
Stalo se tak při syrských hranicích, kde se Iráčanům údajně podařilo zabít vůdce celé irácké provincie Anbar, kde je ISIL nejsilnější, a šéfa oblasti údolí Eufratu. To by byla další rána strukturám Islámského státu.
Co to pro ISIL bude znamenat? Budeme-li se držet nejkonzervativnějšího odhadu škod, bude muset Islámský stát změnit své postupy. Už teď se oddíly ISILu přesouvají jen v menších skupinách a v noci, aby se zabezpečily proti leteckým útokům.
Nyní i vedení bude omezovat svůj pohyb po krajině a místo toho budou jednat prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků, což ovšem také znamená snazší odposlechy ze strany dobře technicky vybavených Američanů.
Jistě také budou muset zaplnit uprázdněné pozice. ISIL má ovšem velmi hierarchickou strukturu a doplnění nových velitelů už možná proběhlo.
Nejvyšší odhad škod způsobených extremistům zahrnuje i těžké zranění nebo i smrt nejvyššího vůdce. I zde se může projevit pevná struktura ISILu a jeho propracovaná organizace. Je také zřejmé, že důležitější než jména je v případě Islámského státu jeho ideologie i její uplatňování v praxi, které dokázaly přilákat více lidí než Al-Káida.
Ještě v pondělí se k ISILu přihlásila egyptská džihádistická skuina Ansar al Makdís působící na Sinaji. Úspěšné letecké údery tedy mohou ISIL částečně brzdit, ale také podpořit mobilizaci nových kádrů – momentálně se k této skupině každý měsíc přihlásí kolem tisícovky lidí.
Na druhou stranu to byl právě Bagdádí, kdo dokázal odtrhnout důležitou část Al-Káidy, znovu ji zorganizovat a mobilizovat další skupiny muslimů.
Bez jeho příspěvku by ISIL možná nikdy nevznikl a je možné, že bez něj se rozvolní vazby mezi několika klíčovými prvky koalice, zejména domácími extremisty, zahraničními džihádisty, jako jsou Čečenci a postsaddámovskými Iráčany, kteří především bojují proti šíity řízené vládě v Bagdádu.
Nová situace, která čeká na vyjasnění, klade také další otázky. Například ohledně dalšího amerického postupu.
Pokud se ukáže, že letecké útoky, byť i tak úspěšné, jako byla likvidace konvoje s vedením ISILu, nedokáží situaci dlouhodobě vyřešit, a že spojenci, jako je irácká armáda, nejsou schopny se vyrovnat se svými úkoly, budou muset Američané dále přehodnotit svůj postup.
Pro USA to znamená vybrat si některou z následujících možností. Například smířit se s tím, že budou, byť třeba jen v zákulisí, spolupracovat s Íránem, Sýrií, nebo i Hizballáhem. Takové signály už se v médiích už objevily, i když možná jen jako sebezničující proroctví, které má takové situaci zabránit.
Další možnost je, že Obama nakonec přehodnotí svou víru v letecké útoky a zapojí americkou armádu do pozemních bojů. Prozatím americká administrativa jen lehce obrátila trend a poslala do Iráku asi 1500 vojáků, ačkoli zatím stavy snižovala až na úplné minimum.
Ani teď však, přinejmenším oficiálně, nemají nové posily dělat nic jiného než zlepšit ochranu amerických objektů, pomáhat při koordinaci leteckých operací s iráckými pozemními silami a zlepšit výcvik svých iráckých kolegů.
Obama i nadále jednoznačně dává přednost tomu zůstat v pozadí a takříkajíc ve vzduchu, a nechat boj na Iráčanech, iráckých sunnitských kmenech, případně dalších spojencích v oblasti.
Obama však změnil nejen trend v odlivu amerických sil z oblasti, ale i svou rétoriku. V souvislosti se zdvojnásobením americké přítomnosti v Iráku sice uvedl, že vojáci nebudou přímo zapojeni do bojů, ale také prohlásil, že „nikdy neříká nikdy“.
A dokonce dodal, že americká armáda je sice schopná poradit si s jakoukoli hrozbou kdekoli na světě, ale ta má pak sklon se vrátit, když Američané odejdou. Z toho se dá odvodit, že se nakonec Američané znovu do Iráku vrátí.
Na to všechno dojde, pokud se nenaplní dvě podmínky. Zaprvé, že se Islámský stát skutečně začne hroutit, a za druhé, že se bude hroutit dostatečně rychle. Právě příliš pomalá destrukce syrského režimu vytvořila prostředí, z něhož se Islámský stát zrodil a vyrostl.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
