Jan Fingerland: Čína a Pákistán. Začátek jednoho krásného přátelství

22.04.2015 16:44

Čína a Pákistán k sobě našly cestu. Výmluvným symbolem je právě probíhající návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Islámábádu. Vlastně jde o setkání dvou gigantů, kteří chtějí být ještě větší.

Jan Fingerland: Čína a Pákistán. Začátek jednoho krásného přátelství
Foto: Jan Rychetský
Popisek: I tak vypadá život v dnešní Číně

Proti Číně možná Pákistán nevypadá jako obr, ale tato téměř 190milionová země je lidnatější než Rusko a stejně jako ono má v držení atomovou zbraň. Totéž platí mnohonásobně více i o Číně.

Prezident Si Ťin-pching musel uletět několik tisíc kilometrů, ale v jiném ohledu to vlastně neměl daleko.

Obě země totiž spolu sousedí a vzhledem k tomu, že obě mají komplikované vztahy se svými sousedy – například Indií, která je v obou případech vnímaná přinejmenším jako rival – je spolupráce jinak velmi rozdílných států logická.

Zatím se spolupráce odehrávala v podobě vzájemného obchodu, Čína je například hlavním dodavatelem zbraní do Pákistánu a od Islámábádu zase žádá pomoc při boji s čínskými muslimskými separatisty, kteří v Pákistánu nacházejí úkryt.

Hlubší spolupráci zatím bránila skutečnost, že šlo o projekt z mnoha úhlů náročný technicky a finančně. Až dosud.

Si Ťin-pching totiž do Pákistánu přijel uzavřít dohodu o výstavbě takzvaného čínsko-pákistánského hospodářského koridoru, což je investice ve výši v přepočtu asi tisíce miliard korun.

Jde o síť silnic, železnice, ropovodů a plynovodů, které by propojily obě země a vytvořily nový druh ekonomické spolupráce.

Tyto stavby by překonaly zhruba tři tisícovky kilometrů mezi od západem Číny, který leží hluboko ve vnitrozemí – a pobřežím na jihozápadě Pákistánu.

Logika těchto staveb je při bližším pohledu na mapu zřejmá. Zaprvé tyto projekty poskytnou Číně přímý přístup k Indickému oceánu. To umožní Pekingu posílit jeho ekonomický i politický vliv nejen v samotném Pákistánu, ale i ve střední a jižní Asii a v oblasti Arabského moře.

To je o to závažnější, že Peking naráží na odpor vůči své politice na jih i východ od svých hranic, u Indie a států Indočíny.

Za druhé si Čína vytváří novou možnost otevřít cesty pro zásobování vlastního průmyslu surovinami a palivem ze zemí, jako je Írán, ale i další státy Zálivu.

Za třetí to ale také znamená příležitost pro oba státy, jak Čínu, tak i Pákistán, rozvíjet dosud opomíjené okrajové – a neklidné – oblasti, a tím je částečně pacifikovat. V tom ovšem také spočívá nebezpečí celého projektu.

V Číně vede trasa hospodářského koridoru Ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang, což znamená velmi dvojsečné požehnání.

Může se totiž stát také cílem útoků separatistů, případně též může sloužit jako nástroj posílení vlivu centrálních úřadů na tuto oblast, což může vyvolat novou vlnu nespokojenosti.

Zatím takto centrálně řízený rozvoj v obou zemích prospíval hlavně dominantním etnikům, nikoli menšinám.

Velmi podobná situace je také na opačné straně, kde závěrečná fáze koridoru vede na jihu Pákistánu Balúčistánem. Jde o teritorium pákistánskou vládou zatím nejvíce zanedbávané.

Odehrává se v něm separatistické povstání, ale působí zde také islamisté a různé kriminální gangy – jde mimo jiné o oblast, kde byly před dvěma lety uneseny dvě Češky.

Obě vlády však věří v hospodářský a technický rozvoj jako odpověď na politické potíže, a brzy by proto měly na řadu přijít také další plány, například rozsáhlé energetické projekty.

Právě výroba energie je jednou z Achillových pat pákistánského hospodářství – proud na některých místech Pákistánu vypadává prakticky denně.

Díky čínským investicím by měly vzniknout kapacity ve výši asi 16.000 megawattů elektřiny, což by znamenalo téměř zdvojnásobení současné výroby proudu.

Výsledně tedy celá věc povede k značnému hospodářskému posílené obou zemí. To je zásadní pro Pákistán, zemi, která se neustále pohybuje na pokraji bezpečnostní i hospodářské krize. Především ale povede k posílení čínského hlasu v oblasti.

Sama Čína ovšem v současné době vstupuje do období sníženého růstu a zvyšující se nezaměstnanosti. Velké finančně náročné projekty mohou tuto krizi překlenout, anebo naopak urychlit nástup ještě závažnějších problémů nerovnoměrně se rozvíjející čínské ekonomiky. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Český rozhlas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice za vyřešení vízové situace cizích studentů

20:17 Petice za vyřešení vízové situace cizích studentů

Zahraniční studenti, přijatí na české vysoké školy v akademickém roce 2021/2022, jsou v zoufalé situ…