Papež František, věhlasný svou vstřícností, měl příležitost ledacos vyžehlit během své třídenní návštěvy Turecka.

Františkova návštěva se vyznačovala dvojí tváří. Na jednu stranu skutečně proběhla v přátelském duchu, jak bylo jejím záměrem. Zároveň nebylo možné přehlédnout, že pod povrchem se hromadí obrovské napětí, které ovšem nedostalo šanci se nějak projevit.

Už jen skutečnost, že se velká část návštěvy odehrála v Istanbulu, nepostrádala výbušný potenciál. Je to vlastně někdejší Cařihrad, kdysi poslední bašta byzantského křesťanstva, jejíž dobytí se v Turecku ještě po staletí oslavuje jako velký triumf.

To si papež zvláště mohl připomenout v okamžiku, když vstoupil do istanbulské mešity, (dnes muzea), která kdysi byla předním křesťanským chrámem. Během Františkovy návštěvy se vyskytly i jiné okamžiky, smírnější, například když se pomodlil v proslulé Modré mešitě a setkal se s tamějším imámem.

Papežovým hostitelem byl prezident Erdogan, muž, který kolem sebe hromadí kontroverze v mnoha záležitostech – a v poslední době i v otázce soužití islámu se Západem.