Velká část obžalovaných sice fyzicky před soudem nestanula, ale přesto se přelíčení stalo zásadním přelomem nejen v belgických justičních dějinách.
Obžalováni jsou vesměs lidé, kteří patřili k vedení nebo řadovým příslušníkům organizace, která si říkala Sharia4Belgium. Tak měla podle obžaloby verbovat mladé Belgičany pro boje v Sýrii, zajišťovat jim cestu a ideologicky je připravovat.
Není tedy náhoda, že velká část obžalovaných je momentálně v Sýrii a domů se raději ani vracet nebudou.
Velký proces je výsledkem snahy o zesílení tlaku na západoevropské islamisty a jejich snahu získávat nové přívržence. Belgie značně zintenzivnila své aktivity poté, co v Bruselu před čtyřmi měsíci mladý francouzský muslim zabil v židovském muzeu čtyři lidi. Jak se ukázalo, nějaký čas před tím pobýval právě na bojištích v Sýrii.
Belgické úřady proto zesílily snahu monitorovat dění v muslimské komunitě a zostřit zákony, které postihují spolupráci s teroristy.
Podobné zákony schválila také Británie, kde je policie oprávněna lidem zabavit pas, nebo dokonce je zbavit občanství, a to bez soudního rozhodnutí. Podobné aktivity zvažují také ve Francii, odkud pochází Mehdi Nemmouche, zmíněný vrah z židovského muzea v Bruselu.
Právě Belgie však věnuje tomuto tématu větší pozornost než ostatní. Proporčně vzato právě odtud pochází největší počet západoevropských džihádistů, kteří bojují v Sýrii, konkrétně je to 300, tedy více než desetina všech lidí z Evropské unie, kteří se do Sýrie vypravili bojovat.
Organizace Sharia4Belgium vysílala své lidi bojovat zejména s An Nusrou, syrskou pobočkou Al-Káidy, případně organizací Madžlis Šura al-Mudžahedín. Později, poté, co se proti ostatním džihádistům na syrské půdě prosadil Islámský stát, odcházeli mladí Belgičané bojovat k němu.
Jak se ukázalo, dosavadní pokusy o monitorování mešit nebyly dostatečné. Šéf organizace Fouad Belkacem se vyhýbal zavedeným modlitebnám, oslovoval lidi na ulici a některé zval do domu jednoho z přívrženců.
Tajné služby Belgie a dalších států však naznačují, že shromáždily dostatek materiálu z odposlechů, činnosti na sociálních sítích a dalších informací, aby mohly dotáhnout proces do úspěšného konce.
Lidé kolem Sharia4Belgium se brání, že pouze šířili náboženské myšlenky, což je v souladu s belgickou ústavou, případně že jejich členové odjížděli do Sýrie pracovat jako humanitární pracovníci. Ti, kteří bojovali, prý válčili s režimem Bašára Asada a dalšími spojenci Íránu, kterého přece i Západ považuje za nebezpečné nepřátele.
Jak to s bojem proti Asadovi bylo, se možná teprve ukáže, protože podle informací belgického publicisty Pietera Van Ostayena odjížděli mladí lidé naverbovaní v Belgii nejdříve do syrského Aleppa, kde pobývali ve vile, jež dříve patřila jednomu vysokému činiteli tamního režimu.
V každém případě se z Belgie stalo významné centrum pro najímání mladých džihádistů. Státy jako Belgie a Francie nyní dohánějí, co dříve zanedbaly a snaží se podchytit ty, kdo se teprve vydávají na cestu, případně zadržet ty, kteří se ze Sýrie vracejí.
Podle informací v nizozemském tisku v Belgii zatkli pár, který měl chystat teroristický útok na jedno z tamních letišť.
Belgičtí policisté vycházejí z přesvědčení, že mladí islamisté se budou chtít vyhnout jakémukoli soudnímu postihu, a řadu lidí se tedy podaří včas odradit od toho, aby se k extremistům přidávali.
Podle některých hlasů nebude represe účinná nebo bude dokonce kontraproduktivní. Tvrdý postup prý může odradit komunitní vůdce, kteří by jinak spolupracovali s policií a mohli také účinně bránit radikalizaci mladých evropských muslimů.
Koho organizace jako Sharia4Belgium oslovovaly? Většinou se jedná o mladé muže, ale občas i ženy, kteří mají za sebou drobné trestné činy, často spojené s drogami. Po ideologickém zpracování se tito lidé stávají zanícenými vyznavači nové víry a až na výjimky se zapojují do boje.
Případně se také vracejí bojovat i na evropské půdě, právě jako Mehdi Nemmouche, který strávil větší část loňského roku v Sýrii a po návratu do Evropy letos v květnu spáchal atentát v židovském muzeu.
Nemmouche na svůj soud čeká, jeho belgický kolega se ho dočkal toto pondělí. Vědí, že jim nehrozí více než 20 let ve vězení.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
