Tchaj-wan je ostrovní stát, který se považuje za nástupce původní Čínské republiky. Svůj boj o to, kdo bude světem oficiálně uznáván, sice dávno prohrál a tím se zkomplikovalo jeho mezinárodní postavení. To ovšem neznamená, že není státem, protože realita je silnější než šedá teorie.

Jak v pondělních Lidových novinách zdůraznila ředitelka Ústavu Dálného východu Filosofické fakulty a sinoložka Olga Lomová, Čínská republika na Tchaj-wanu i dnes existuje a funguje jako nezávislý stát s vlastními institucemi a symboly, od parlamentu přes měnu až po vlajku. Čínská lidová republika sice vznáší nároky na celé území někdejší Číny, ale v praxi Tchaj-wan respektuje a obchoduje s ním.

Vzájemná obchodní výměna Čínské lidové republiky a Čínské republiky na Tchaj-wanu přesáhla předloni hodnotu sto dvaceti miliard dolarů – a to i bez započítání Hongkongu, jejž prezident Zeman zmínil coby součást ČLR. Ve stejné době se česká obchodní výměna s Tchaj-wanem pohybovala kolem jedné miliardy tří set milionů dolarů.

Česko má s Tchaj-wanem obchodní deficit, ten je ovšem částečně způsoben značnými tchajwanskými investicemi v naší ekonomice. Tyto peníze i jejich symbolickou hodnotu český prezident při svém ujišťování o naší oddanosti čínské celistvosti jakoby hodil do koše.

V koši skončily i jiné věci. Shodou okolností krátce po Zemanově návratu se na půdě Orientálního ústavu Akademie věd konala slavnostní ceremonie, při níž zástupci tchajwanské Národní ústřední knihovny zpřístupnili českým badatelům elektronickou databázi obsahující velké množství sinologických titulů.