Příběhy, které se odehrávají v Jeruzalémě, tedy slýchává v dětství více či méně intenzivně asi tak polovina lidstva. Dokonce i český bezvěrec si vzpomene, že zná pojmy jako Sion, Getsemanská zahrada, údolí Hinom, z něhož pochází pojem pro peklo Gehena nebo rybník Siloe.

Není tedy divu, že vše, co se v Jeruzalémě děje, se dostává na první stránky novin. Naposledy je to spor o provoz na Chrámové hoře. Tedy místě, kam se soustředí obrovské množství pozornosti, nevůle i mylných představ.

Chrámová hora obdržela své jméno podle toho, že zde stály dva židovské chrámy – ten první, který postavil legendární král Šalamoun před asi třemi tisíci lety a který zbořili Babyloňané o několik set let později. A také ten, který Židé postavili o něco později a za dalších pár set let zničili další dobyvatelé, pro změnu Římané.

Je to ten Chrám, do kterého se chodil modlit i Ježíš, přičemž při novodobých vykopávkách byla odhalena nejen dlážděná silnice, která vedla k dnes zazděné bráně, ale i nádrž, v níž se tehdejší věřící očišťovali. Třetí Chrám má na tomto místě podle judaismu na místě znovu stát, až přijde Mesiáš.

Pro Židy zůstala Chrámová hora Chrámovou horou, i když z Chrámu zbyla jen ona pověstná Zeď nářků. Pro muslimy má toto území zcela odlišný význam – zde stojí velmi významná mešita Al Alsá a zde také stojí Skalní dóm, mylně označovaný za mešitu, který zastřešuje skálu, z níž se Mohamed měl na koni Burákovi vznést do nebe.