Islámský stát se dostal na první stránky novin až vloni v létě, když během jakési „bleskové války“ obsadil velké části severního Iráku, zejména město Mosul. Ve skutečnosti ovšem islamisté se základnou v Sýrii dlouhodobě obsazovali klíčové body v Iráku.

Tím si zajišťovali předpolí pro další šíření. Právě dobytí města Falúdža v lednu loňského roku byl zlomový okamžik, po kterém už bylo obtížné Islámský stát zastavit. Jak vypadá situace dnes?

Podle nižších odhadů ovládá Islámský stát asi 40.000 kilometrů čtverečních v Iráku a v Sýrii, což se blíží například rozloze Slovenska. Podle jiných názorů ovládají Bagdádího bojovníci plochu srovnatelnou s bývalým Československem.

Pojem teritoria je však v případě Islámského státu trochu zavádějící. Této organizaci jde hlavně o to, aby velké oblasti ovládala klíčové body, jako jsou města, rafinerie nebo vodní nádrže. Důležitou roli hrají silnice, křižovatky a hraniční přechody, nikoli území mezi nimi, které je často pusté.

Na druhou stranu Islámský stát už částečně opravdu funguje jako „stát“. Má cosi jako vládu, zahraniční politiku a ekonomiku. Vybírá daně, odvádí muže do ozbrojených složek a obchoduje – například s ropou, kterou se mu daří vyvážet a prodávat do zahraničí.