První zpráva se týká činnosti Hamásu během loňské války v Gaze. Amnesty International už před časem vydala zprávu velmi kritickou k izraelskému postupu. Nyní zveřejnila podobný materiál, který se týká Hamásu a ani zde nešetří velmi tvrdými slovy.

Zpráva mimo jiné konstatuje, že Hamás skutečně používal civilní objekty a jejich bezprostřední okolí pro odpalování raket. Konstatuje také, že rakety vystřelované z Gazy zabily více lidí v samotné Gaze než v Izraeli.

Vůbec největší pozornost však autoři zprávy věnují represivním opatřením Hamásu vůči politickým oponentům, zejména z hnutí Fatáh, případně lidem obviněným z kolaborace s Izraelem.

Zpráva označila činnost Hamásu za „děsivou“, konkrétně šlo například o veřejnou popravu několika mužů výstřelem do hlavy, ale také dalších poprav ve věznicích. Hamás zprávu odmítl s tím, že Amnesty používala nedůvěryhodné zdroje a že nepostupovala při sbírání informací profesionálně.

Druhá zpráva z Gazy se týkala toho, že v úterý kdosi odtud odpálil několik střel. Ty dopadly na izraelské město Ašdod, které leží dvacet kilometrů od hranice s Gazou, šlo tedy o největší a nejdále sahající raketový útok od loňské letní války.

Izraelci v noci reagovali ostřelováním Gazy, ale příznačně tak, aby zasáhli pouze prázdná výcviková střediska. Izrael ani Hamás totiž nemají velký zájem na tom, aby se tato přestřelka rozrostla.

Zmíněné rakety vystřelili členové Islámského džihádu, tedy konkurence Hamásu a také jeho soupeř v boji o podporu ze strany Íránu. Je příznačné, že příslušníci Hamásu okamžitě několik členů Islámského džihádu zatkli.

Hamásu jde totiž o to, aby nemusel tahat za někoho horké brambory z ohně, a sami Izraelci berou věc tak, že pokud Hamás ovládá Gazu, je tedy také zodpovědný za to, co z Gazy na Izrael vylétá.

V tomto případě však také Hamás de facto funguje jako síla jednající v izraelský prospěch, což jinak hamásníci vytýkají konkurenčnímu Fatáhu, vzhledem k jeho součinnosti s Izraelem při zajišťování bezpečnosti na Západním břehu.

Pokud by Amnesty International vydala zprávu o dlouhodobé situaci v Gaze a na Západním břehu, musel by konstatovat, že represe proti konkurenčním organizacím, mučení a popravy nejsou něco, co se omezuje jen na období bojů s Izraelem.

A právě v tomto smyslu spolu souvisejí obě zprávy, ta o porušování lidských práv ze strany Hamásu a ta o střílení raket z Gazy. Palestinská politická scéna je velmi komplikovaná a je momentálně ve stavu přerodu. Společností a politikou vede mnoho dělicích čar.

Například Hamás je rozdělen na křídlo, které se snaží o získání dlouhodobého patronátu ze strany Saúdské Arábie a chce udržet příměří.

Jiné křídlo ale chce napravit narušené vztahy s Íránem a je kvůli tomu připraveno boj s Izraelem obnovit. Staví mimo jiné nový systém tunelů pod hranicí s Izraelem. Přátelit se zároveň se Saúdy a jejich rivalem Íránem ovšem není o nic snadnější uskutečnit než zároveň udržovat mír i vést válku s Izraelem.

Hamás zároveň udržuje rozpolcený vztah s Fatáhem vládnoucím na Západním břehu. Na jedné straně hovoří o nutnosti vytvořit vládu národního smíření, ale na druhé straně usiluje o převrat na Západním břehu.

Fatáh proto například opakovaně uvěznil aktivisty Hamásu a je obviňován z jejich mučení. V tomto ohledu bude zajímavé, zda Mahmúd Abbás podá žalobu u ICC nejen na Izrael, ale i na Hamás a případně i na vlastní muže.

Ovšem také samotný Fatáh je rozdělen na několik frakcí, které se mimo jiné liší postojem k Hamásu, ale i Izraeli a dalším otázkám. Hamás sám ale v Gaze také působí jako politicky represívní síla, například opakovaně násilně zasáhl proti demonstracím lidí nespokojených s jeho vládou.

Situace se dále komplikuje nejen nárůstem vlivu Islámského džihádu v posledních letech (a jeho vnitřními rozbroji), ale také informacemi o zakořenění Islámského státu mezi Palestinci.

Samotný Hamás byl terčem bombových útoků v Gaze ze strany ještě extrémnějších sil, které se nyní k Islámskému státu hlásí. 

V reakci na tuto komplikovanou situaci se v Izraeli objevily úvahy, že nadvláda Hamásu nad Gazou je z hlediska Izraele ještě nejmenším zlem.

A to zejména při vědomí skutečnosti, že z role neutrálního zprostředkovatele prakticky vypadl Egypt, který se nyní ze svých vlastních důvodů plně oddal deptání Hamásu. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.