Tedy v Anglii a Walesu, neb Severní Irsko je specifické a ve Skotsku tomu je jinak, i když to se situací na jih od zdi císaře Hadriána, oddělující Skotsko, přímo souvisí.
Nynější voličské preference, 34 procent pro konzervativce a 33 procent pro labouristy, nezajistí totiž ani jedné straně potřebnou absolutní většinu ve sněmovně.
Pokud - jak ukazují nejnovější průzkumy ve Skotsku - labouristé tam ztratí dokonce všech 59 poslanců ve prospěch skotských nacionalistů, mohlo by to celostátně umožnit konzervativcům se stále nejistější podporou doleva se nachylujících liberálních demokratů - kterým ale hrozí ztráta poloviny poslanců - a devíti severoirských unionistů, zřejmě sestavit vládu.
Zde je ovšem potřebné klást důraz na slovo "zřejmě", neboť vůdkyně skotských nacionalistů Nicola Sturgeonová se už několikrát nechala slyšet, že by její strana podpořila labouristy a společně by pak mohli zmíněnou potenciální a konzervativci vedenou trojkoalici přehlasovat.
Prý, když ne v koalici s labouristy, tak alespoň v parlamentních hlasováních. A že za to budou chtít od labouristů ústupky vedoucí k odtržení Skotska, je nasnadě, neboť to také řekla - mezi nimi i větší dotace a zároveň vlastní zemský výběr daní ve Skotsku.
Ohledně jejího návrhu na zrušení nukleární ponorkové flotily s raketami Trident, Sturgeonová dokonce prohlásila, že její strana ve sněmovně nepodpoří labouristický rozpočet na obranu, pokud toho nedosáhne.
Není také ovšem divu, že vůdce labouristů Ed Miliband řekl, že jeho strana levého středu se skotskými nacionalisty do holportu nepůjde. Jak to opravdu bude, to se uvidí až po volbách.
Zajímavé také je, že šéf Evropské komise Juncker a ve zřejmé nepřímé snaze pomoci konzervativcům prohlásil, že některé požadavky premiéra Camerona na reformy unie jsou skutečně oprávněné, což zas nepomůže u voličů pokulhávající straně UKIP.
Obě hlavní strany nyní, ve snaze prolomit "patovou"‘ situaci, slibují stále více populistických zlepšení situace obyvatel, včetně moratoria na zvyšování daní a více peněz zdravotnictví, aniž je jasné, kde by na to jejich vlády vzaly peníze.
Žádná strana také neříká: "Byli jsme příliš zadluženi a musíme dál šetřit, abychom nedopadli jako Řecko," i když to mají obě strany v různé míře v programu.
Asi si ale uvědomují, že hlavním problémem Británie dnes je, že voliči asi nevěří, že by nějaká strana nabízela radikální zvýšení blahobytu pro aktivní střední třídu i pro nejchudší vrstvy a nevědí proto, koho volit nebo zda vůbec jít k volbám.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
