Summit zahrnoval plenární, skupinová i bilaterální jednání, recepci na hradě v hlavním městě Cardiffu a další program, včetně přeletu 22 letounů aliance a britské akrobatické letky Red Arrows, společnou fotografii a podobně. Summit provázely i demonstrace, i když „nepřátel společné obrany demokracií“ byly jen stovky.
První den jednání summitu byl nejdříve věnován diskusím o Afghánistánu, v souvislosti s ukončením tamní bojové mise koncem roku a zahájením další fáze pomoci prostřednictvím jednotek vojenských instruktorů a trénerů nové afghánské armádě. Amerika údajně počítá pro misi s dvanácti tisíci vojáky a řada členských zemí přislíbila vlastní kontingenty, což zjevně zabrání opakování chaosu, jaký zavládl v Iráku po odchodu spojenců.
Problémem ovšem je, že dva hlavní vítězové afghánských prezidentských voleb se stále dohadují, kdo vyhrál a tak účast aliance nemá zatím kdo schválit. Další jednání byla věnována Ukrajině, a jak zdůraznil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, agresi Ruska po anexi Krymu a dalším porušení suverenity země a dohody z roku 1997 vysláním vojsk na pomoc separatistickým rebelům na východě země, poté co je ukrajinská armáda začala vytlačovat.
Jednání vedl za Ukrajinu coby partnera NATO prezident Porošenko, který žádal o podporu a pomoc, zatímco ruský prezident Putin přišel mezitím s plánem na páteční jednání o příměří v Minsku. Aliance se však - bez ohledu na nejistý výsledek v Minsku - dohodla, že EU, Amerika a Kanada budou pokračovat v sankcích proti Rusku.
První den jednání skončil pracovní večeří na hradě v Cardiffu a dohodou o sestavení mezinárodní koalice pro pomoc Iráku, včetně Kurdů, v boji proti tzv. Islámskému státu, brutálně terorizujícímu rozsáhlá území v Sýrii a Iráku. Britský premiér Cameron také signalizoval možné připojení královského letectva k americkým leteckým útokům na džihádisty.
Páteční jednání summitu pak zahrnovalo schválení dvanácti bodů plánu rychlejšího reagování aliance na mezinárodní krize, na pozadí ruské agrese proti Ukrajině a jednání o nutnosti zvýšení výdajů na obranu na dohodnutá dvě procenta i v případě řady evropských zemí, zápasících s hospodářskými problémy.
Zmíněný plán posílení akceschopnosti zahrnuje vytvoření sboru rychlé reakce o počtu pěti tisíc vojáků, schopného přemístit se během 48 hodin, navíc k už ustavenému podobnému sboru o počtu 14.000 vojáků a Cameron pro něj přislíbil tisíc Britů.
Dále pak zřízení předsunutých základen s rotujícími posádkami a příslušná depa zbraní a vybavení v baltských republikách a v Polsku; zřízení britsko-německého fondu finanční pomoci Ukrajině s logistickým a komunikačním vybavením armády, včetně nemocnic a systému včasného varování. Příští summit pak bude ve Varšavě.
Aliance se tedy zjevně probudila ze snů naivního nadšení z rostoucího počtu demokracií ve světě, včetně Ruska, do tvrdé reality. Může ovšem za ono probuzení poděkovat prezidentu Putinovi, což určitě nebylo jeho záměrem. Podle Camerona však roztrhal příručku pravidel mezinárodního chování a je tedy třeba jednat. Doufejme, že rychle.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
