Neměli svrhávat („legitimně zvoleného“) prezidenta Janukovyče, neměli rušit jazykový zákon, neměli bourat Leninovu sochu, ba nejspíš vůbec neměli na Majdan lézt… Je to pro mne zklamání o to větší, že zrovna Češi, kteří v průběhu 20. století čelili hned několika invazím nepřátelských vojsk, které ohrožovaly naši územní celistvost, by neměli projevovat příliš pochopení pro Putinovy imperialistické choutky.
Osobně jsem držel celou dobu palce protestujícím na Majdanu. Vím, že představy o budoucím uspořádání mnohých z nich jsou celkem naivní (EU rozhodně není v dohledné době schopna a ochotna absorbovat Ukrajinu jako nového člena), nepochybně se tam vyskytovalo i nezanedbatelné množství lidí, jimž bych ruku podat určitě nechtěl (fotbaloví hooligans, antisemiti atp.), jistě nelze zpochybnit ani nejistou legitimitu a absenci všeobecně respektovaných lídrů.
Všechny tyto námitky jsou ale pro mne vyváženy sledováním autentické a upřímné touhy mnoha lidí na Ukrajině skončit se svým dosavadním postavením jednou nohou v post-sovětské sféře vlivu Putinova Ruska. Evropská unie má nepochybně 1000+1 chyb, ale přesto představuje pro mnoho Ukrajinců alespoň bazální garanci západních hodnot. Raději modrou vlajku se žlutými hvězdami, než obrovského Lenina tyčícího se nad náměstím.
I pokud bychom odhlédli od sympatií s nadšením Ukrajinců na Majdanu (s vědomím toho, že mnoho z nich, zejména na východě příliš nadšeno není), je třeba se zabývat tím, jaký výsledek ukrajinské krize je v národním zájmu České republiky.
Jsem přesvědčený, že v současné době je jedním z nejzásadnějších zájmů České republiky maximální oslabení putinovského Ruska. Silné Rusko, které jako své „blízké zahraničí“ čili svou sféru zájmů vnímá všechny země, jež se do roku 1989 nacházely v jeho područí, Rusko, které se v těchto zemích snaží ovlivňovat politická rozhodování, představuje jedno ze zásadních bezpečnostních rizik pro Českou republiku. Silné Rusko totiž bude i nadále (stejně jako Sovětský svaz v 80. let platil protijadernou aktivistku Catherine Ashtonovou) platit všelijaké aktivisty z Ne základnám, politiky volající po zrušení NATO i špióny v generálním štábu, o placení prezidentské kampaně ani nemluvě, zkrátka a dobře bude i v budoucnu negativně ovlivňovat naše klíčové národní zájmy.
Pokud přijmeme Kissingerovu tezi, že bez Ukrajiny neexistuje ruské impérium (a vice versa), je logicky v našem zájmu vymanit Ukrajinu z přímého ruského vlivu a tím uštědřit Putinovi zahraničněpolitickou porážku, kterou za celou dobu svého prezidentství nepoznal. Když už jsme nebyli schopni pomoci Saakašvilimu, podpora nové ukrajinské vlády by měla být samozřejmostí. A nejen proto, že tím uštědříme políček Putinovi, ale také abychom konečně dokázali, že naši spojenci u nás najdou zastání ve chvílích nouze. Jinak totiž hrozí opakování stejného scénáře i u dalších zemí se silnou ruskou menšinou. A zastaví se Putin před členstvím pobaltských států v NATO a EU?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pravybreh.cz
