Vzpomeňme TGM, dr. Beneše, V. Havla i končícího prezidenta V. Klause. S větší či menší intenzitou do zahraniční politiky, jejího obsahu a výkonu vstupovali, byli s vládou v harmonii nebo konfliktu. Oba kandidáti jsou silné osobnosti, kteří mají své  pevně vybudované názory a zkušenosti.

Za každého hovoří především činy, nikoli jen slova, byť i ta mají velkou sílu. Nechci se  zde detailně vracet  k diskusi o Dekretech prezidenta republiky, tzv. Benešovým dekretům. Každý český politik i diplomat by měl v této citlivé věci používat jasné, přesné a ustálené formulace. Chybná, nepřesná, zpochybňující  vyjádření pak mají své domácí, ale i zahraniční negativní konsekvence, ohrožující  základy naší  poválečné státnosti.

S  vládou Miloše Zemana je spojeno nastartování či dovršení všech procesů, které pomohly ČR se dostat mezi standardní moderní evropské země. Česká republika si za jeho vlády získala mezinárodní respekt i proto, že byla schopna jasně artikulovat a obhajovat  jasné národní zájmy, měla jasný tah na euroatlantickou integraci a přesto byla schopna rozvíjet vzájemně výhodné vztahy s dalšími globálními hráči.