Copak o to, v předvolební kampani nás každá politická strana vábí na svou stranu. Každá strana nám seběvědomě oznamuje, že je to právě ona, která změní budoucnost k lepšímu. Proti tomu nelze nic namítat. Koneckonců od toho máme parlamentní demokracii. Problém nastává v okamžiku, kdy se objeví hnutí, které zpochybňuje celý polistopadový vývoj naší země.

Nedá mi to, abych se nezeptal, proč pan Babiš považuje polistopadový vývoj za tak špatný, když jemu samotnému se dařilo jako takřka nikomu v této zemi. Za 24 let se z Andreje Babiše stal druhý nejbohatší muž České republiky. Takže to u nás nemůže být zase tak špatné, když lze vybudovat něco jako Agrofert. Nebo že by to bylo systému navzdory? Myslím, že ne.

V jedné internetové diskusi se Martin Stropnický ohradil proti označení populista. Jedním dechem dodal, že dnes označujeme za populismus vše, s čím nesouhlasíme. Pan Stropnický se mylí. Populista či populismus jsou slova, která se stala součástí české politiky. A stalo se tak v okamžiku, kdy nám politici, bez ohledu na stranickou legitimaci, začali slibovat lepší zítřky bez práce. Kdyby se vyhlašovala cena Populista roku, Jiří Paroubek by vyhrál několik ročníků za sebou. V letošním roce by byl výběr velmi těžký. Kandidátů je hned několik. Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš či Tomio Okamura. Osobně bych hlasoval pro Andreje Babiše.