Jako poslední husita v Čechách (ti oficiální mají dnes takový strach, že jenom pucují papežencům boty) navštěvuji každý rok se ženou a přáteli vrch Baldov, kde pokládáme na výročí památné bitvy u Domažlic květiny a zavzpomínáme na asi nejslavnější české vítězství nad věčně invazními a ziskuchtivými papeženci, kteří se toho památného dne zbaběle rozutekli před přicházejícím českým vojskem, zděšeni mohutným chorálem „Ktož jsú boží bojovníci“. Otokar Březina, svého času slavný český básník, doporučoval při vzniku republiky právě tento chorál jako národní hymnu a je škoda, že se tak nestalo. Uplakaná německá písnička „Kde domov můj“ podle mého názoru fatálně předznamenává, jak stateční budou v budoucnosti Čechové při obraně své země.
Papeženci přicházejí z Bruselu
Na vrchu Baldov býval léta jen betonový sokl, který byl před několika lety konečně doplněn velikým kalichem majícím reprezentovat tradici českého protestanství, jež se ideovým přeskočením do Němec stalo kořenem evropského odporu proti falešnosti katolické církve. Sochař Václav Fiala, který na realizaci kalicha vyhrál soutěž, bude svým smýšlením nejspíše katolík a pravdoláskař. Navrhl totiž nádherně charakteristicky a lstivě, aniž si toho nedovzdělaná komise všimla, na památném místě místo kalichu husitského kalich římských císařů, zvaný odborně „Römer“, čili česky „Říman.“ Naznačil tak všem dnešním návštěvníkům, že vlastně u Domažlic nezvítězili Češi, kteří se právě vůči římskému impériu (dnes nazývanému „Brusel“) vzbouřili, ale papeženci.
Propíchnout české monstrum
Tvrdošíjná převrácenost a licoměrná soběstřednost, dnes trefně v Čechách nazývaná pravdoláskařství, je totiž všeobecným rysem a tradicí celého atlantského světa vůči Východu, a to ve všech oblastech – v teologii, filosofii, historiografii, v medicíně, psychologii atd. Tato pozoruhodná vlastnost Západu, tj. perverzita v myšlení, má dokonce na hranicích Čech s Bavorskem i svůj svátek! Každoročně se totiž v městečku Furth im Wald, ležícím na hranicích s naší republikou, konají právě v období vítězné bitvy Čechů nad čtvrtou křížovou výpravou (14. 8. 1431) stále rozsáhlejší slavnosti zvané Drachenstich, čili „Propíchnutí draka.“ Je to hojně navštěvované a několik dní opakované představení, při kterém se diváci radují a oslavují, že statečný katolický rytíř, vzor odvahy a morálky, vítězí se svým vojskem nad zlými nepřáteli z Východu – totiž nad námi, husitskými Čechy! Ti jsou zde symbolizováni ohyzdným mnohametrovým drakem, zhotoveným za velké peníze na pojízdném podvozku od firmy Mercedes, který vyjíždí na náměstí doprovázen zloduchy a je hrdinnými katolíky za jásotu přihlížejících Němců propíchnut a s vyplazeným jazykem zdechne.
Navštivte německou slavnost perverzity
„Dračí vojsko“ bývalo zprvu doprovázeno dokonce zbrojnoši, kteří měli na svých štítech pravý husitský kalich, ale v rámci katolického pokrytectví byla tato přílišná zjevnost během let odstraněna. Drak a jeho vojsko je tedy abstraktně pouze „z Východu“, ale protože Čína je velmi daleko, je více méně všem přihlížejícím jasné, o jakého „zlého nepřítele z Východu“ se zde jedná. Jde o „Freundschaft“, jak má být! Čirou náhodou jsem letos navštívil právě na výročí bitvy u Domažlic, tj. 14. srpna, město Cham, kde jsem si koupil toho dne vyšlý deník Chamer Zeitung, protože mě upoutal článek na titulní straně nazvaný Feiern und kämpfen wie anno 1431 (Slavit a bojovat jako v roce 1431). Redakce tohoto deníku zde zve u příležitosti výročí hanebné německé porážky u Domažlic ke každoroční oslavě hrdinného propíchnutí českého „zlého draka“, která je doprovázena stále se zvětšujícími rytířskými turnaji a veselicemi. Zde za městem již vyrůstá každý rok velké stanové městečko s 1500 účastníky, pečou se klobásy, pije pivo a vládne veselá nálada. S udivenou českou myslí, která ctí českou tradici obrany pravdy, tuto německou slavnost lži a perverzity nazývám „Velké svátky svaté převrácenosti“ a svou kritiku nepovažuji ani za xenofobii, ani za „předsudečnou nenávist“, ale za trefné označení skutečnosti.
Autor článku, Mgr. Jan Kozák, je český religionista a překladatel ze sanskrtu. Své myšlenky ozřejmuje ve vlastním nakladatelství Bibliotheca gnostica.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
