Naštěstí pro Českou republiku a Slovensko ze zprávy nevyplývá, že by obě země odmítly podílet se na řešení evropské uprchlické katastrofy.
Třeba si to můžeme přeložit tak, že se obě země budou solidárně podílet na přijetí uprchlíků víceméně v rámci proporcí připravených EK a schválených evropským parlamentem, jenom se budou tvářit tak, že tak činí dobrovolně. Doufejme, že je to tak.
Pokud by totiž zpráva znamenala, že se Česká republika a Slovensko nechtějí podílet na společném evropském řešení uprchlické krize je to nejen trapná ostuda, budou na tom ve výsledku tratit zase především Česká republika a Slovensko.
Asi bychom chtěli po politicích příliš, aby projevovali dobré srdce, soucit, vroucí empatii a nezištný humanismus. Projev solidarity bychom po nich ale žádat mohli.
Jedna z definic solidarity totiž je, že se jedná o osvícený vlastní zájem či anglicky „enlightened self-interest.“
Pomáhám proto, že ty mi taky třeba jednou pomůžeš. Dá se tomu také říkat třeba reciproční altruismus, protože jsem lidumil proto, že chci, abys - když na to přijde – byl ty lidumil vůči mně. Je to známé a vypozorované i u zvířat. Samička jezevce podrbe partnera, aby on ji na oplátku také podrbal.
Přitom seznam toho, s čím Česká republika (a podobně třeba Slovensko) potřebuje v rámci Evropské unie pomoci, je docela dlouhý. Stačí si přečíst čerstvý berlínský projev toho samého Bohuslava Sobotky.
Česká republika chce od EU pomoci s propojením energetických sítí, chce energetickou unii. Potřebuje omezit závislost na Rusku. To všechno ale stojí peníze, které se ale musí vzít jinde.
Pokud si nebudeme všímat toho, co trápí Němce nebo třeba Italy, nemůžeme od nich čekat, že oni se budou jakkoli zajímat o nás. Němce totiž energetická závislost na Rusku tolik nevzrušuje. Je proti nám nižší. Navíc mají Němci pocit, že se s Rusy vždycky nějak domluví.
Podobné je to s naším požadavkem na rychlé dokončení a prohloubení jednotného evropského trhu. To, chceme více my než tzv. starý západ Evropy.
Když budeme my hluší k nim, budou oni hluší k nám. Znají to i děti z mateřské školky. Na sobce se příště každý vykašle a nikdo se s nimi nekamarádí.
Samozřejmě lze chápat, že politici neřeknou okamžitě hurá kvótám a rozumíme, že se dneska všichni politici na světě bojí veřejného mínění.
Mohou ale říci, že situace s uprchlíky do Evropy je nesmírně vážná, že budou přesvědčovat občany a organizovat osvětovou kampaň, která lidi přesvědčí, že pomáhat je třeba, zvláště když u nás cizinců oproti jiným zemím Evropy tolik není. Takže znovu: solidarita je osvícený vlastní zájem!
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
