Přitom více jak 70 % účastníků dotazování v rámci průzkumu IPSOS Instant Research pro Exekutorskou komoru uvedlo, že nesouhlasí s tím, aby vymáhání veřejnoprávních dluhů bylo placeno z daní.

Kolik ještě snese zodpovědný volič?

Již dlouhodobě schvalují obě komory Parlamentu za aktivního až útočného přístupu neziskových organizací novely zákonů, které jsou výrazně prodlužnické a ohrožují tak vyvážený vztah mezi dlužníky a věřiteli. V období covidové pandemie a energetické krize byly tyto kroky pochopitelné a plně akceptovatelné, ale po odeznění těchto extrémních situací mělo dojít k narovnání vztahu. Zákonodárci však i nadále podléhají tlakům na vychýlení norem ve prospěch dlužníků. Předpokládané pozitivní dopady ve zvyšování počtu osob v oddlužení však stále nikde nevidíme, stejně tak se vůbec nenaplnila očekávání zákonodárců u akcí označovaných jako milostivá léta.

Tento přístup však výrazně zatěžuje všechny, kteří si své závazky plní. A pokud dojde k přijetí celního balíčku, budou zodpovědní daňoví poplatníci hradit náklady celní správy na vymáhání pohledávek veřejné správy namísto dlužníků, kteří svým nezodpovědným přístupem vymáhání zavinili. Ze státního rozpočtu bude totiž nutné uhradit přibližně 0,5 miliardy korun jako náklady celní správy spojené s touto agendou.

Vícekolejnost vymáhání pohledávek a vyhodnocení efektivity