Historické zastavení první: Galut – zdroj tragických událostí židovské historie

Izraelské království o 1 880 roků zpět, z pohledu dnešního života „dávnověk“: Druhé celožidovské povstání proti římské nadvládě (po vzpouře Izraelitů a následnému zničení Druhého chrámu a válce Kitos) se odehrálo v období 132-135 o.l. pod vedením Šimona bar Kochby. Jednou z příčin povstání byl plán císaře Hadriána přestavět Jeruzalém na město Aelia Capitolina a na místě zničeného Chrámu postavit Diův chrám.

Do čela povstání se postavil Šimon bar Kozeba, který díky přispění rabína Akivy získal širokou podporu. Se Šimonem se pojilo mesiášské očekávání a získal nové přízvisko bar Kochba (Syn hvězdy). Po porážce povstání byl přejmenován na bar Koziba (Syn lži). Zprvu bylo povstání úspěšné – podařilo se dobýt Jeruzalém a velkou část Judska. Římanům, s jejich vojenským potenciálem a velkolepým zázemím, se podařilo situaci ovládnout a za dva roky zvítězit. Stalo se tak 9. den měsíce Av.

Výsledky války v r. 135 byly pro Židy zničující a zásadně ovlivnily jidiškajt: Zahynulo 580 tis. židovských bojovníků, císař Hadrián definitivně zapověděl Izraelitům Jeruzalém i celý Erec Jisra'el. Zakázal praktikovat judaismus i vlastnění Tóry. Jeruzalém pojmenoval Aelia Capitolina, na Chrámové hoře se tyčit nejvyšší římský bůh Jupiter, druhá socha zpodobňovala císaře Hadriána jako imperátora. (sochy jej netěšily dlouho, rok poté císař umírá.)
Hadrián rozhodl z Judska a Samaří vymazat židovskou identitu a nechal oblast přejmenovat podle Pelistejců (Felištejců - Filištínů) na Syria Palaestina.

Galut trval neuvěřitelných 1 813 roků. Od této chvíle kráčeli Izraelité světem jako minorita, jako páriové, bez vlastního státu, vždy buď trpěni, nebo milostivě ochraňování, podle okolností a soudobé situace. Pro dobrý příklad tohoto jevu můžeme zaskočit nedaleko od Erec Jisra'el, na Arabský poloostrov, do doby krátce po vzniku islámu:

Historické zastavení druhé: Židé za dob chalífy Umara: méněcenní, ale ochraňovaní