Sověti odsouhlasili schůzku s novým prezidentem v červnové Vídni 1961. Hlavním výsledkem byl ale Chruščovův dojem, že si vůči JFK bude moci dovolit víc. Generální tajemník amerického představitele v soukromí přirovnal ke svému synovi. Nebyla to lichotka, protože mínil prvního syna Leonida, který se stal letcem, ale zároveň také prvotřídním alkoholikem a chuligánem. Prý ho otec dokonce vyhodil z domu. Měl stejný ročník narození (1917) jako John Fitzgerald Kennedy.

Už sám nápad, uspořádat summit s účastí manželek státníků a ve světlech reflektorů, byl hrozný: Milionářka Jacqueline samozřejmě předváděla své modelové šatičky, vesničanka Chruščovová se tím jistě mohla cítit uražena. O to víc její mocný manžel. Politika bývala tehdy ještě mnohem maskulinnější záležitostí než dnes, všichni však víme, že názor blízké ženy bývá pro muže silnou motivací. Zbytečné kalení nálady, vždyť během takovýchto summitů hodně záleží na každém detailu, emoci a myšlence!

Dva světy na sebe narazily… Teprve po mnoha letech prosáknou informace, podle nichž dokonce sám Kennedy hodnotil Vídeň jako svou katastrofu. Rétoricky zkušený Chruščov (který ostatně po léta musel vždy správně reagovat na každou Stalinovu otázku či invektivu) si Američana „natřel na chleba“. Opět jeden západní politik, který nepochopil, že „Rusové rozumějí jedině síle“. Llewellyn Thompson byl přítomen a – coby správný diplomat – následně po dlouhá léta mlčel jako hrob.

N. S. Chruščov ne tak dávno jedno výrazné ponížení prožil, ještě k tomu před tváří veřejnosti. Při historicky první cestě do jugoslávského Bělehradu jej maršál Tito nechal na letišti pronést připravenou vstřícnou řeč – sovětský šéf nyní vlastně mluvil k bývalému úhlavnímu nepříteli, známému dosud pod milým propagandistickým titulem „krvavý pes Tito“. Pak jen beze slova mávnul rukou: „Nasedat do aut, jedem.“ Lišák Nikita si všechno pamatuje, i když jeho jihoslovanská mise nakonec dopadla docela pozitivně. Než potom vyrazí v devětapadesátém do USA (přímo do jámy lvové) Američané jsou nuceni dodat přesný itinerář uvítání minutu po minutě, včetně takových detailů, jako počet výstřelů čestné roty a hodností zúčastněných důstojníků. Prý si pak NSCh pochvaloval, jak Eisenhower vše slíbené přesně dodržel, zbraně byly naleštěné, auta elegantní, vojenský pochod přesný, hudebníci dobří atd. Charašo.