Proč  popisovat právě tuto provincii táhnoucí se ze severu Tanzanie až do sousední Keni? Je to území, kde se učebnicově naše civilizace a dravý kapitalismus podílí na skonu krásné přírody a pohlcování domorodého etnika. Zde se odehrává boj domorodců o půdu, o kterou je chce připravit stát, aby ji prodal chamtivcům toužícím po soukromé rezervaci, kde by založili luxusní safari a lovili divokou zvěř.

„Okres Kiteto ( na snímku níže) je od větších sídel odlehlá oblast Tanzanie. Nachází se mezi největším městem této 45-ti milionové východoafrické země Dar es-Salaamem a její administrativní metropolí Dodomou. V Kitetu žije zhruba čtvrt milionu lidí. Velká většina z nich v malých vesnicích, ve velmi skromných obydlích z cihel nebo hlíny, s plechovou nebo slaměnou střechou. Přibližně polovina obyvatel Kiteta jsou drobní zemědělci, kteří jsou většinou velmi chudí a vděční za to, že mají vůbec nějakou obživu. Asi stejně početnou zbývající část místní populace představují příslušníci na Západě populárního etnika Masajů, tradičních pastevců krav, kteří si udržují velkou část kulturních zvyklostí z minulých staletí,“ popisuje ve zprávě v úvodu Jan Prokeš. K tomu dodává, že je to typická rurální oblast Afriky, a to se vším všudy - slabá efektivita zemědělství, mizerná úroveň vzdělání včetně přetížených škol, málo dostupná zdravotní péče. Například je zde jediná nemocnice pro celý okres. Rovněř poznamenává, že v regionu Kiteto „se valná většina lidí snaží nacházet obživu velmi tradičními cestami a ani bohatší lidé tu nemají komfort v podobě tekoucí vody nebo vybraných pokrmů.“