Vždycky tyto melodie mají společný refrén: Nejsou ti policisté příliš troufalí? Možná ano, možná ne. Jméno pana Rittiga se objevilo i v kauze Petra Nečase a státní zástupce pan Ištvan má vážné podezření na jeho vliv a dlouhé prsty zasahující i do Lesů ČR a Pozemkového fondu. Policisté si pro tohoto pana podnikatele s pověstí lobbisty přišli „jen“ kvůli jeho kšeftu s jízdenkami pro pražský dopravní podnik.

Co si budem povídat. I lobbista musí být z něčeho živ, ne? Je ostatně příznačné jaké oficiální živnosti vykazují právě lidé typu pana Rittiga, Janouška či Tomáše Hrdličky, o nichž se vážně hovoří jako o vlivných osobách, které hýbají politickým zákulisím. Tu nějaké benzínové pumpy, tu módní salón či butik, ale vesměs byznys, který stačí na pohodlný život, ale sotva už stačí na to, aby z těchto lidí vyrobil celebrity s miliardovými konty a majetkem a otevřenými dveřmi ke spoustě politiků. Jenže, jak se říká, kdo umí, ten umí, a když se vsadí na toho správného koně a propojí se vícero aktivit, pak se urodí skutečné bohatství. Vznikne stav, v němž jsou spokojeni politici i podnikatelé a vše toto počínání platí a sponzoruje daňový poplatník či alespoň cestující MHD. Policie a vyšetřovatelé mají v současnosti rozpracováno hned několik případů, ve kterých docházelo k promíchání veřejné správy s byznysem. Výsledek je těžké tipovat. Jak na pana Rittiga, tak i další je nutné pohlížet jako na nevinné osoby než (mu) jim bude u soudu prokázán opak. To platí i o stíhaných politicích – Petru Nečasovi, Davidu Rathovi či Bohuslavu Svobodovi.