Rozbuškou se stalo rozhodnutí Ústavního soudu, který vyhověl prezidentově žádosti o předběžné opatření a nařídil, že vláda musí jeho účast na summitu povolit. Krátce nato však premiér Andrej Babiš oznámil, že v čele oficiální delegace stane on, nikoli prezident, což v podstatě přililo olej do ohně.

Komentátoři Petr Kolář a Luděk Staněk v Nejlepším podcastu na kanálu Vox News upozornili, že dosavadní praxe, kdy na summity jezdil prezident jako součást delegace, fungovala od roku 1997 jen díky tomu, že se Hrad se Strakovou akademií vždy dohodl. Současný konflikt považují za důsledek osobních animozit a trucování, přičemž podstata samotného jednání aliance zůstává na vedlejší koleji.

„Politika v Čechách se stala showbyznysem. Je to regulérní reality show se vším všudy a většina těch politiků už se dnes ani nesnaží předstírat, že jim jde o nějaké záležitosti,“ konstatoval Staněk.

S nadsázkou dodal, že by se celá akce měla živě streamovat na internetu. Kvůli bezpečnostním předpisům navíc nemohou prezident a premiér letět stejným strojem, což znamená nutnost vypravit dvě vládní letadla. Staněk vyjádřil obavu z logistického chaosu na místě, od společné dopravy z letiště až po boj o místa na neformální večeři s Donaldem Trumpem.

„Přijel jsi z dovolené s přítelkyní, se kterou ses na té dovolené rozešel, ale jsi venku před tím letištěm a tam je jeden taxík. Pojedete spolu? Ne, já asi počkám. Kdo počká? Tohle všechno bude dokonalé,“ popsal Staněk možný scénář dění v Ankaře.

Z Ústavního soudu se stává čtvrtá moc ve státě

Kolář se zaměřil na institucionální rozměr celé kauzy a varoval před nebezpečným precedentem, kdy se běžné politické neshody přenášejí na úroveň justice. „Jestli tady nastane praxe, že když se neumíme na něčem dohodnout, tak to dáme k soudu, tak to strašně posílí roli Ústavního soudu a dělá to z něj pomalu čtvrtou moc ve státě,“ uvedl Kolář.

Celý konflikt podle něj v podstatě začal jako banální spor a prkotina, ze které se postupem času stala iracionální rivalita připomínající fotbalové derby mezi Spartou a Slavií, kde už nikdo nechce ustoupit.

Zatímco se tuzemští představitelé přou o pozice, samotný summit v Ankaře může přinést zásadní zvraty pro bezpečnost celé aliance. Staněk zdůraznil, že Česká republika se kvůli malicherným sporům vnitřně paralyzuje v té nejméně vhodné chvíli.

„Jsme v situaci, kdy absolutně nikdo neví, jak velkým průšvihem může tento summit skončit. Je ve hře spousta scénářů, včetně toho, že tam Trump přijede a řekne, že se s nikým nekamarádí. My tam přitom jedeme v situaci, kdy spolu dva lidé nemluví, poletí dvěma letadly a nikdo neví, jak se dostanou z letiště. Ve finále je to jen ukázka toho, v jaké příšerné prdeli tato země je,“ uvedl Staněk.

Jaká újma by vznikla, kdyby prezident do Turecka neodletěl?

Kromě logistických komplikací a politických třenic vyvolává kauza kolem cesty do Ankary také vážné otázky ohledně výkladu ústavního práva a role justice v české politice. Oba političtí komentátoři se zaměřili na právní pozadí celého konfliktu, který podle nich odhaluje nebezpečný trend, kdy soudní instance suplují selhání standardního politického dialogu.

Hlavním bodem právní diskuse se stalo samotné odůvodnění předběžného opatření Ústavního soudu. Kolář upozornil, že se v něm argumentovalo především dlouhodobou zvyklostí. „Bavilo mě, že zastánci Petra Pavla říkali: To přece není rozhodnutí, to je předběžné opatření,“ popsal Kolář atmosféru kolem rozsudku. Doplnil, že předběžné opatření se v právním státě standardně vydává v situaci, kdy hrozí nějaká zásadní a nevratná újma, což ho vede k otázce, jaká konkrétní újma by vlastně hlavě státu vznikla, kdyby do Turecka neodletěla.

Fotogalerie: - Jednání sněmovny

Komentátoři v této souvislosti otevřeli text samotné Ústavy, která v článku 63 sice jasně říká, že prezident zastupuje stát navenek, současně však exekutivní pravomoci a tvorbu vládní politiky svěřuje premiérovi. Podle Koláře se tak ukazuje, že dosavadní ústavní zvyklosti stály na hliněných nohách. „Ta zvykovost vyplývá z toho, že se vláda s prezidentem vždycky dohodla. Tohle bylo poprvé, kdy se nedohodli,“ vysvětlil Kolář s tím, že bez ochoty ke kompromisu ztrácejí nepsaná pravidla smysl.

Oba publicisté se shodli na tom, že studovali také odlišná stanoviska některých ústavních soudců, kteří s většinovým rozhodnutím pléna nesouhlasili. Staněk přiznal, že se z textů snažil vyčíst širší právní kontext mimo rámec osobních sympatií.

Fotogalerie: - Jak jsem se (ne)mýlil v politice

„Osobně z nějaké vlastní přirozenosti se spíš přikláním k těm disentním stanoviskům, respektive rozuměl jsem jim víc nebo jsem je chápal v nějakém kontextu,“ uvedl Staněk. Tato nesouhlasná stanoviska podle něj správně upozorňovala, že by Ústavní soud neměl takovými mimořádnými nástroji plýtvat.

Kolář na jeho slova navázal a varoval před dalekosáhlými následky, které toto rozhodnutí přinese pro rovnováhu sil v zemi. Podle něj totiž krok soudu de facto předznamenal výsledek celého budoucího sporu ve prospěch Hradu a neúměrně posílil justiční aparát na úkor volených politiků.

Psali jsme:

„Furt mu někdo volal.“ Pavel a opoziční fronta „vyprudili“ Babiše tak, že už neuhne

Pavel si to zavinil sám. Zeman vytáhl fakta z minulosti

Nové NATO. Generální tajemník Rutte si v Turecku pustil pusu na špacír

„70 miliard eur pro Ukrajinu ročně,“ zopakoval Babiš, co má proti Pavlovi