Jan Štrobl: Likvidace českých lesů je produktem panujícího režimu

03.09.2019 21:50

Jako lesní inženýr, který se svému řemeslu věnuje už více než 35 let, tedy člověk z terénu, mám potřebu vyjádřit se ke lžím, které šíří ekologičtí aktivisté o stavu přírody zasažené kůrovcem na Šumavě.

Jan Štrobl: Likvidace českých lesů je produktem panujícího režimu
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Uschlé stromy napadené kůrovcem na Šumavě poblíž Kvildy směrem k prameni Teplé Vltavy

Poledník v roce 2006 a v roce 2012

Přestává mne bavit mystifikace, obelhávání národa prostřednictvím zaměstnanců NPŠ a s nimi spřízněných různých ochránců, ekologických aktivistů a „vědců“, kteří mají na svědomí současnou tvář Šumavy. „Vědců“ štědře placených za svůj „výzkum“. Také politické osočování Jihočeského kraje pro jeho aktivitu za udržení zelených lesů, kdy nám všem Jihočechům leží na srdci stav našich lesů, kdy nechceme připustit jejich další zkázu.

Jihočeský kraj při správě svého facebookového profilu k této problematice zveřejnil letecké snímky jižní část Poledníku vyfocené 31. července 2019. Správně poukazuje na skutečnost, že zde neroste téměř nic po uschlém původním lesním porostu. Okamžitě se zvedla vlna kritiky zejména od zástupců NPŠ, že se jedná o snímek několik let starý, který není vypovídající pro skutečný nynější stav. Pro obhajobu svého tvrzení zveřejnil NPŠ foto v Jihočeském Deníku, které bylo asi týden staré, kde ukazuje plošně zapojené „zelené nárosty“ do stáří 15 – 20 let. Bylo by to krásné, kdyby se jednalo o snímek ze stejného místa, který ilustroval Jihočeský kraj. Bohužel, zaměstnanci parku se hájí snímkem sice asi týden starým, jenže z úplně jiného místa! Ukazují snímek ze severní strany Poledníku, mimo oblast označenou červeně v přiložených snímcích, kde roste uměle založená kultura (ručně zalesněné) v předchozích letech – dávno před rokem 2003, jak je možné si ověřit na leteckých snímcích na portálu mapy.cz.

Proč se nám všem takhle nestydatě lže? V čem nemá Jihočeský kraj pravdu?

Nyní strohá historická fakta z oblasti Poledníku, která si může ověřit každý občan ČR:

Předkládám na konci odkaz z mapy.cz na zmíněnou oblast, který je možno si zkopírovat do adresního řádku, poté zvětšit na detail. V levém horním rohu si klikněte na „změnit mapu“ a tam si znázorněte na „letecká 06“ skutečný stav, který existoval v roce 2006. Při zvětšení zjistíte, že v orámované oblasti se nenachází ani jedna souše, která by byla vidět na snímku v jiné barvě (porovnejte si v jiné oblasti NPŠ, kde předtím již rozsáhlý kůrovcový žír v předchozích letech probíhal). Červeně jsem orámoval zájmovou oblast. Do roku 2006 byly všechny lesy ve zmíněné oblasti zdravé. Na počátku roku 2007 přišla vichřice Kirill. Podobných vichřic, které „porazily“ na jeden milión kubíků na Šumavě, jsem ve svém předchozím životě zaznamenal několik. Jenomže pokaždé v předchozí době bylo zabráněno rozmnožení kůrovců. Včas bylo vždy všechno zpracované a byla v místech zpracování polomů učiněna ochranná opatření proti následnému přemnožení kalamitních škůdců. Přepneme-li si na leteckou mapu této oblasti na „letecká 12“, která je z roku2012, zjistíme, že se v inkriminované oblasti nevyskytuje jediný zelený strom z původních starých lesních porostů, tzn., všechno je již uschlé. Důležité ovšem je, že všechny uschlé stromy na snímku z roku 2012 jsou šedivé, tzn., že je z nich opadané jehličí v předchozích letech. Co dále z těchto dvou leteckých snímcích v rozmezí 6 let zjistíme:

1. Pokud v roce 2006 neexistoval výskyt jediné souše způsobené žírem kůrovců, musel přijít nejdříve kůrovcový žír až v roce 2007.

2. Pokud jsou na letecké mapě z roku 2012 všechny stromy v červeně orámované oblasti nejenom uschlé, ale také šedivé, kdy na nich není patrné rezavé jehličí, musel být ukončen kůrovcový žír nejpozději v roce 2011. Jehličí ze smrků opadává okamžitě ještě v témže roce napadení stromu po ukončení vývojového cyklu kůrovců, který probíhá 2x až 3x ročně v lesních porostech geometrickou řadou.

3. Z uvedeného vyplývá, že následný kůrovcový žír zničil rozsáhlé lesní porosty v červeně orámované oblasti v letech 2007 – 2011, tj. za pouhé 3 – 4 roky na rozloze téměř 40 kilometrů čtverečních lesa (3 830 ha).

4. Dále je možné z leteckých snímků zjistit, že kůrovec se rozšiřoval ve směru převládajícího větru na Šumavě, kde nejvíce přicházejí větry od severo-západu, ve směru na jiho-východ. Poledník se nachází při severním okraji červeně orámované oblasti (horní strana obrazovky). Změříme-li vzdušnou vzdálenost mezi nejkrajnějšími body orámované oblasti zničených lesů, činí tato vzdálenost více než 13 km.

5. Koordinátor NPŠ Pavel Bečka dne 11. 5. 2019 při své přednášce uvádí (zaznamenáno kamerou), že „vědci“ objednaní a zaplacení parkem pro výzkum kůrovců nikdy neprokázali přelet vyšší než pouhých několik stovek metrů. Ptám se - k čemu je takový zaplacený „výzkum“, když naměřím nakonec skutečné přelety kůrovců ve směru větru na celých 13 kilometrů? 

6. Rozsáhlé uváděné území lesních porostů z oblasti Poledníka bylo následně zničeno na základě rozhodnutí tehdejšího ministra Bursíka – ponechat bez zásahu a ochrany na Šumavě cca 270 000 kubíků polomu po vichřici Kirill, aniž by vůbec podobnému ministru bez odpovědnosti došlo, co svým rozhodnutím způsobí. V té době bylo již zničeno v oblasti NPŠ od roku 1991 na 150 km čtverečních lesů, existovala tak obrovsky nespočetná kůrovcová základna. Na polomovém dřevu ponechaném bez ochrany se kůrovci namnožili. Prezentovaná oblast Poledníku je jenom částí zničených lesů na Šumavě v průběhu 3 – 4 let po Kirillu, celkově bylo zničeno po této vichřici na 130 – 150 km čtverečních (13 000 – 15 000 ha) šumavských lesů.

Pokládám si nyní všeobecnou otázku – jak je možné, že ještě dneska, 30 let po sametové revoluci, sedí v ministerských křeslech lidé zcela laického nereálného pohledu, lidé neodborní, nevzdělaní ve svém oboru? Proti kalamitním škůdcům dnes neumíme účinně zasahovat, místo toho provádíme jen populistická, zbytečná a hloupá opatření. Vidíme to i v roce 2019, kdy současný ministr životního prostředí Brabec vypouští s velikou pompou do přírody Libického luhu 150 housenek hnědáska osikového. Hmyz má obrovskou reprodukční schopnost, vrátí se sám, pokud mu v uvažované lokalitě připravíme podmínky k životu. Pouze lidé laického názoru si myslí, že rozmnoží hmyz vypouštěním několika larev tam, kde mu podmínky nevyhovují, proto v předchozí době z lokality vymizel. Obvykle kvůli způsobům dnešního zemědělství.     

Tohle je skutečná a pravdivá historie Poledníku

Vím, že mne mnozí mohou napadnout, pokud se vyjadřuji k Národnímu parku Šumava, že se zde „lesnicky hospodaří“. Nepatřím však mezi nějaké idealisty, či aktivisty, rád nazývám všechno pravým jménem. Jak se tedy má nazývat činnost v Národním parku, který od roku 2007 vydělal do současné doby na prodeji z vytěženého dřeva úmyslnými a nahodilými těžbami hodně přes 3 miliardy korun? K tomu podotýkám, že celkově „zmizelo“ uschnutím a prodejem vytěženého dřeva od r.1991 (založení NPŠ) na 20 000 000 – 25 000 000 kubíků dřeva na rozloze cca 300 km čtverečních (30 000 ha). K tomu by nikdy nedošlo, pokud by nebyl na Šumavě založený Národní park a pokud by se zde normálně hospodařilo podle Lesního zákona! Zůstaly by zde stát stejně zelené lesy, jako v bezprostředním sousedství Národního parku – tj., např. pohoří Boubín – Bobík, o které pečují Lesy ČR, nebo pohoří Knížecí stolec – Chlum, kde pečují o lesy Vojenské lesy a statky. Obě tyto státní organizace čelí obrovskému problému vypěstovaných kůrovců v NPŠ, se kterým sousedí po větru. Obě tyto organizace musí vynakládat značné finanční prostředky a za cenu obrovských ztrát na svých zelených lesích zastavují žír lýkožroutů vypěstovaných v Národním parku Šumava. Připomínám jenom, že v předchozím textu uvádím přenos kůrovce na vzdušnou vzdálenost ve směru převládajících větrů více než 13 km od Poledníku během 3 – 4 let.

Situace není růžová poslední roky ani v celé naší republice, kdy čelíme obrovské katastrofě našich lesů. Naše „stranická média“ se nám snaží vnutit myšlenku, že s tím není možné nic dělat, prý přišla nějaká „klimatická změna v České republice“. Za tímhle tvrzením lze vysledovat zcela jiné osobní zájmy, než je zájem o zachování našich zdravých zelených lesů. Všechny uschlé stromy (nejenom smrky) v posledních letech mají totiž na svém kmenu otisk požerků kůrovců a lýkohubů. Právě tihle namnožení brouci působením současného politického režimu (zamezení účinné ochrany lesníkům) ukončili život stromů a ne žádné „vědecky prezentované“ sucho! Věřil bych tomu suchu, pokud by zůstaly stát soušky uschlé opravdu po přísušku, kdy byste pod jejich kůrou nenalezli žádný požerek podkorního hmyzu, tzn., že by skutečně uschly suchem. Za obrovským nárůstem různých kalamitních škůdců v posledních 2 letech není sucho, ale předcházelo tomu více než 15 let předchozí nedostatečné ochrany lesa, kterou lesníci nemohli odpovídajícím způsobem provádět.

Je moc smutným zjištěním, že naši předci dokázali zastavit po První světové válce mniškovou kalamitu, po Druhé světové válce rozsáhlou kůrovcovou kalamitu kolem 40 miliónů kubíků v Evropě. Oni měli k dispozici jenom sekery, ruční pily, koně, saně a řeky na splavování dřeva pomocí vorů. My máme na počátku 21. století k dispozici výkonné motorové pily, speciální lesnické traktory, harvestory, odvozní nákladní soupravy, od poloviny sedmdesátých let účinné feromonové návnady a chemické prostředky, kterými lze lokálně ničit škůdce bez ohrožení ostatní přírody… Všechno mnohem, mnohem výkonnější a efektivnější. Přesto nesaháme našim předkům ani po kotníky! Proč? Oni si asi vážili svého přírodního bohatství daleko, daleko více… Snad i své práci lépe rozuměli a byli na mnohem vyšší odborné úrovni, než se nacházíme dneska my! Také především neomlouvali vzniklé kalamity nějakými tendenčními „vědeckými výzkumy“, ale jenom obyčejně pracovali a snažili se lesy ochránit. Rozdíl mezi současným politickým režimem a režimy předchozími je takový, že dřív se hledaly všechny možné cesty, aby to šlo – nyní hledáme všechny možné výmluvy, proč to nejde… Za vším lze hledat nic jiného, než peníze.

Nutno předeslat základní - že k rozbití zcela účinného, rozumného a efektivního lesního hospodářství v naší vlasti došlo v roce 1992, kdy bylo následně zrušeno Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a byla provedena transformace lesnictví. Sice to šlo ještě několik let „setrvačností“, jenomže během těchto let jsme propustili převážnou část svých vlastních zaměstnanců z dělnických profesí pod tlakem tehdejších „pseudoekonomických“ vlád. Tihle naši vlastní lidé byli stejně hrdí na svoji profesi, jako lesníci, co jim práci zadávali. Propuštěním vlastních zaměstnanců v lesním hospodářství jsme si sebrali možnost pružné, rychlé reakce na zdravotní situaci našich lesů a jejich udržení v zeleném stavu. Reakce okamžité, kdy mohlo dojít k nebezpečí z prodlení. Nutno si uvědomit, že do počátku devadesátých let, snad ještě krátce po „sametové revoluci“, jezdili Českoslovenští lesničtí odborníci po celé zeměkouli a svoje zkušenosti předávali v různých státech světa. Do té doby jsme my, Českoslovenští lesníci, patřili na světovou špičku ve svém oboru. Na tohle máme být, Češi a Slováci, pyšní! Proč pokukovat po opelichaných vránách ze zahraničí a dělat z nich sokoly a orly?? Poznal jsem lesní hospodaření ve dvou státech Kanady, v deseti státech USA z oblasti Skalistých hor, Finsku, Francii, Švýcarsku, Rakousku, Německu a dalších státech. Vím, o čem mluvím. Mimo evropské státy není možné hovořit o nějakém lesnickém hospodaření – tam se jedná relativně pouze o těžbu dřeva bez následné obnovy a výchovy lesních porostů. Nic víc.

Dneska se o přírodu v naší vlasti starají lidé bez patřičného vzdělání a zkušeností. Ti, co znají, ti zkušení a vědoucí – jsou dneska odsunuti na vedlejší kolej. Uvedu drobný příklad: Titulem MUDr. je stejně označen zubní lékař, ale také chirurg. Ptám se – necháte si od zubního lékaře operovat slepé střevo? Podobně je tomu tak i v přírodě. Celá škála přírodovědců zkoumá pouze dílčí součásti života fauny a flory v přírodě, lesníci se starají o les jako celek včetně všech organismů, kteří v něm žijí. Proto se potřebujeme navzájem pro svoji práci s přírodou. Lesníci si vždycky vážili vědců, měli před sebou všichni společný cíl – zdravou přírodu. K čemu je dneska věda některých z akademické obce, kteří svým způsobem tleskají zkáze lesů a radují se nad nějakými nárosty?? K čemu je dneska věda od lidí, kteří o kalamitních škůdcích říkají, že jsou architekty lesa? „Čí chleba jíš, toho píseň zpívej“. K čemu je vědec, který má určený výsledek svého výzkumu a celá jeho práce tkví v tom, jak výsledek zdůvodnit, obhájit? Naštěstí nejsou všichni stejní. Věda je pro nás, lesníky, moc důležitá. Potřebujeme nezkreslený pravdivý vědecký výzkum pro naší práci s přírodou. Pevně věřím, že většina vědců nepodléhá politickému (či jinému) zadání.

Vážená paní hejtmanko,

píši Vám otevřený dopis, ve kterém vyjadřuji podporu k zásadnímu kroku, který Jihočeský kraj Vaším prostřednictvím poprvé učinil. Živě si dovedu představit, jakému mediálnímu a politickému tlaku jste vystavena. Jak je prostřednictvím různých stranických redaktorů a novinářů, médií a časopisů hledaná jakákoliv jiná, často politická (či osobní) záminka, než aby jim všem šlo o prosté zachování a udržení zelených lesů v našem kraji. Našemu Jihočeskému kraji je vyčítána prostřednictvím médií částka 2 miliónů korun na kampaň pro zachování našich zelených lesů. Moderátorka Bastlová Vám v rozhovoru vyčítá, že kraj nekomunikuje s Národním parkem. Vyvolejme tedy jednání a pojďme se podívat do té přírody na konkrétní místa. Teoreticky u stolu lze tvrdit leccos – ale v přírodě, tam je možné si ukázat jenom pravdu. Akorát místa, na která se půjdeme podívat, si vyberme sami. Nechci, aby to dopadlo jako se senátory ve dnech 9. - 10. 7. 2019, kdy místa vybíral samotný ředitel parku a bez připuštění nikoho jiného se pánům senátorům v čele s panem Rabasem ukazovaly v přírodě „Potěmkinovy vesnice“. Nám se přece nejedná o nějaký populismus, nechceme prezentovat, že se „pro přírodu něco dělá“. Jedná se nám všem o prostou pravdu – tu chceme znát a nejenom my, Jihočeši. Navrhuji oblast Poledníka, která je díky zveřejněné fotce přetřásána médii. Najdeme tam spoustu problematiky k vysvětlování.

Kůrovec bude vítězit všude v naší zemi. Neumí se již vůbec proti němu bojovat ani ve státních organizacích, kde byla lesníkům znemožněna a odebrána možnost účinné a efektivní ochrany lesa. Do života našich lesů dneska mluví a dělá zákony každý, jakéhokoliv odlišného vzdělání! V televizi říkají lidem, že smrk má odzvoněno - jeden z největších nesmyslů současné praštěné doby. Vykládá se hloupě o nějaké změně klimatu v ČR za poslední 4 roky, ale to nemá vůbec nic společného s usycháním smrků. Kdyby to bylo pravda, tak ani na té Moravě nenajdete pod kůrou na uschlých stromech požerky brouků! Smrk neusychá suchem, ale ničí ho brouk prostě jenom tím, že jsme dopustili obrovskou kalamitu neodborným přístupem lidí, kterým současný režim dovoluje rozhodovat. Zmiňovaná „klimatická změna“ pouze přispívá k lepšímu množení kůrovců – pokud bychom kůrovce udržovali na základních stavech prevencí a čistotou v lese (jako do roce 1992), nikdy nemohlo dojít k jeho přemnožení a současné katastrofě!

Likvidace lesů v naší vlasti je produktem panujícího režimu - nic víc!

Jan Štrobl             

Přikládám odkaz na oblast Poledníku, kde lze přepínat mezi jednotlivými mapami. Zkopírovat do adresního řádku. Po otevření zapnout v levém horním rohu „Změnit mapu“, poté zapnout „Letecká 06“ – na této mapě je Poledník ještě zelený bez jediné souše v celé orámované oblasti. Poté přepnout na „letecká 12“ – zde je všechno uschlé z předchozího roku. Červeně je orámovaná oblast 3830 ha, z toho uschlého za 3 – 4 roky cca 3000 – 3500 ha lesa po odečtení bezlesí a mládí. Každý občan si může překontrolovat to, co ve spisu uvádím ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…