V roce 2011 totiž Merkelová společně s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym tehdejšímu řeckému předsedovi vlády Jorgosi Papandreovi řekla, že Řecko dostane finanční pomoc pouze v případě, že objedná letadla od koncernu EADS.
Připomeňme známou skutečnost, že tento koncern se později dostal do podezření z podplácení politiků v řadě zemí. Merkelová také údajně kladla jako podmínku odebrání německých ponorek, které řecké vojenské námořnictvo nechtělo přijmout z důvodů kvality. Jaká tedy ve skutečnosti byla tehdejší pomoc a kdo z ní skutečně profitoval? Řekové, kteří v roce 2012 vydali z rozpočtu 18 procent na vojenské účely, to rozhodně nebyli. Navíc Mezinárodní měnový fond a Evropská unie v roce 2013 přiměly Řecko k likvidaci malého, ale moderního a zejména výnosného vojenského průmyslu.
O práci tehdy přišlo více než dva tisíce lidí. To jsou ovšem skutečnosti, na které se nějak zapomíná a v současnosti jsou v rámci rozdmýchávání protiřeckých nálad tabuizovány. Stejně jako drzé německé odmítání dluhu 54 miliard eur za vynucené půjčky, které Řecko v letech 1942 až 1944 poskytlo nacistickému Německu. Tvrzení německých politiků, že dluhy se mají platit, snad platí nejen pro Řeky. Kancléřka Merkelová by měla být k Řecku velmi zdrženlivá. Je přece kancléřkou pouze v Berlíně a jak již řečeno, navíc s máslem na hlavě.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV