Při vší úctě k obětem, růst růstu je horší než válka, protože válka je jen někdy, ale růst růstu je furt. Aby bylo možné, že lidi potřebují stále víc, musí se do nich bušit reklamou, takže si koupí i to, co nepotřebují. Musí se jim také nabízet krámy, které se rychle rozpadnou. Ty nové, které je vystřídají, budou mít spoustu vychytávek, a tak se s tím snadno smíříme.

se také snižovat náklady, proto to, co bývalo z litiny, je z plastu nebo tenkého plíšku, a co bylo z plíšku je z tvrzeného papíru. Ten pak poskytuje služby až do roztrhání těla, a to doslova. Nakonec aspoň na chvíli rozsvítí žárovku, až se prožene spalovnou, a to je taky HDP.

Jenže planeta není nekonečná, a nebýt kreativnosti statistiků, kteří dokážou vykouzlit růstová čísla z ničeho (podobně jako banky peníze), je naše matička dávno vyrabovaná až na to horké jádro. Co horšího, všechny užitečné zdroje přitahují konflikty jako zašlé maso polétavý hmyz. Teď se to mydlí kolem ropy, pak přijde na řadu voda a ve frontě už podupávají vzácné zeminy.

Musíme se uskromnit, zvlášť když nebude na vybranou. To není taková fantazie, protože válka kolem Íránu blokuje distribuci vytěžené ropy, a ta se pak nedá se ani zpracovávat v rafinériích (zásobníky jsou plné) a dokonce ani dál těžit (když to není kam uložit).