Prezident Zeman využil této příležitosti k zdůraznění nutnosti vytvořit společnou evropskou armádu, který by se prý mohla stát druhým pilířem NATO. Nic proti tomu, rozhodně je dobře, že prezident republiky prosazuje silné a konstruktivní vize, spojené s budoucností Evropy, než aby byl – jako jeho předchůdce – jen věčným oportunistou a potížistou.
Problém je v tom, že evropská armáda je dlouhodobý projekt, který by i podle velmi optimistických odhadů mohl být realizován za 10 až 15 let, kdežto Putinova vojenská intervence na Krymu vyžaduje reakci hned.
Zde se nabízí srovnání se Spojenými státy, které poslaly minulý týden do Černého moře raketový torpédoborec, do Polska a Litvy stíhačky F-16 a F-15, čímž demonstrují solidaritu se státy, které mohou být ruskými aktivitami nepříznivě ovlivňovány. Žádní evropští spojenci se zatím ovšem nepřipojili.
Česká republika, stejně jako Slovensko, se necítí být Ruskem ani zdaleka ohrožena tak jako Polsko, což je zřejmě dáno dlouhodobými zkušenostmi. Jedna vojenská invaze – tedy ta z roku 1968 – zřejmě ani Čechy ani Slováky nestačila přesvědčit o tom, s kým mají v případě ruského režimu, který na ten sovětský plynule navázal, tu čest. Třeba pro polského prezidenta jsou současné události důvodem k zachování vojenských výdajů i v době úsporných opatření.
Nemusíme ovšem kvůli Krymu pořádat vojenská cvičení, stačilo by aktivně prosazovat taková opatření, která by Putinovi mohla skutečně vadit. Zde se nabízí mnohem účinnější zbraň v podobě sankcí cílených na rozhodující ruské politiky a jejich obchodní přátele.
Je jasné, že svět je obchodně provázán a že sankce mohou přinést škody na obou stranách. Je ovšem otázkou, zda se vyplatí vyměnit momentální klid za problémy v budoucnu.
Znalci hovoří o tom, že Rusové budou chtít rozšiřovat svůj vliv na Západ, což by mohlo v blízké budoucnosti ohrožovat i východ Ukrajiny. Koho by to mohlo ohrožovat později, ponechám na vaší úvaze. Putin testuje, kam až může zajít, přičemž rozšiřováním ruského impéria získává u veřejnosti pouze kladné body.
Jak se ukazuje, pouhá rétorika směrem k Rusku nezabírá, a jak prezident, tak vláda by měly veřejnosti začít připravovat na to, že nějaká forma společných sankcí bude pro Evropu nutností. Miloš Zeman dokáže hezky mluvit o boje proti terorismu. Stačí, když podobnou rétoriku použije i v případě porušování mezinárodního práva.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
