Jakkoli šlo z dnešního pohledu o zcela nevinnou záležitost, vydere se pamětníkům na rty tento povzdech, jako snad jediná možná reakce na mnohem méně nevinné zkušenosti, které všichni v současné době činíme s ODS.

Minulý víkend jsme mohli díky mimořádnému zájmu sdělovacích prostředků detailně sledovat absolutní prázdnotu v podání delegátů kongresu této strany. Slyšeli jsme spoustu stále se opakujících klišé, jako byl třeba požadavek na návrat ke kořenům. Obávám se, že ani sami řečníci netušili, zda má jít o návrat k ideologii raného kapitalismu 19. století, jak ji od počátku 90. let hlásá Václav Klaus, nebo naopak návrat k praktikám divoké privatizace z té doby, kdy se na chvíli zhaslo. Jak již si všimla řada komentátorů, na kongresu nezaznělo nic, co by aspoň naznačovalo zájem a připravenost členů ODS čelit výzvám současné doby, natož řešit problémy dnešní společnosti.

Vážným problémem ovšem je, že jde o vládní stranu a výsledkem této vyprázdněnosti je vláda, která dokola předvádí zmatené řízení státu, které vytváří ve společnosti a v ekonomice čím dál větší chaos. Nakonec absence aspoň základní představy například o hospodářské strategii se projevuje propadem HDP, který je zákonitě mnohem větší, než v sousedních zemích. Výsledkem boje s korupcí, což měla být vlajková loď Nečasovy vlády, je zjištění, že české úřady nejhůře zvládají kontrolu nakládání s fondy EU. A to zcela pomíjíme dlouhodobé a zásadnější problémy globalizujícího se světa, o kterých se tváříme, že existují až za našimi hranicemi.