To, co může po příštích sněmovních volbách nastat, ukazují zkušenosti z některých krajů, kde se sociální demokracie pustila do koalice s komunisty. Poznatky z těchto dobrodružství nejsou zdaleka jednoznačné. Zatímco většině společnosti je – byť regionální – spoluvláda komunistů lhostejná, jihočeští studenti prosluli vytrvalým – a zčásti vítězným – odporem vůči vlivu komunistů v krajské Radě. Senátor za TOP 09 Jaromír Štětina, který zmíněnou konferenci moderoval, nazval dokonce mladé antikomunisty zjevením, protože prý už nevěřil, že se mezi mladými takový étos ještě objeví. Už to samo o sobě dokládá nejednoznačný názor většiny populace na komunistickou stranu.

Zajímavé je, že sama sociální demokracie, která v krajích komunisty k vládě přizvala, prožívá období kritické sebereflexe. Jihočeský hejtman Zimola, který zpočátku komunistickou radní odpovědnou za školství obhajoval, změnil názor poté, co komunisté nominovali na místo jejího nástupce bývalého estébáka. A předseda ČSSD Sobotka přiznává, že koalice s komunisty přinášejí rozpačitý obrázek. Komunisté - podle Sobotky - ukazují , že ještě nejsou připraveni převzít odpovědnost na celostátní úrovni. Má samozřejmě na mysli především jejich personální politiku.

Ti, kterým vidina vlády komunistů není příjemná, si kladou otázku, kdo za jejich vzestup může a co proti tomu udělat. Senátor Štětina třeba prohlásil, že výzvu studentů vyslyší a osloví premiéra Nečase, aby vláda znovu podala žádost na pozastavení činnosti KSČM. To je pochopitelně – kromě zřejmé nereálnosti – léčení důsledků, nikoli příčin přitažlivosti komunistů. Nakonec sám Karel Schwarzenberg přiznal, že zásluhy na vzestupu komunistů má částečně on sám i další politici. Zejména pokud jde o aktuální popularitu komunistů, je to bohužel svatá pravda. Naši politici vytvořili prostředí, kde se komunistům mimořádně daří.